Je dobře, že máme přímou volbu prezidenta?Anketa
Ocenil bývalého prezidenta Václava Klause, jenž během úvodního projevu konference vyjádřil pochyby nad tím, že by na Západě panovala většinová ochota ke změně a vyjádřil přesvědčení, že se v rámci časové paralely s komunismem nacházíme nikoliv v době, kdy se blížil rok 1989, ale stále ještě dosti daleko od změn. „Obávám se, že co se týče míry znechucení nebo nesouhlasu se současným politickým a ekonomickým uspořádáním v Evropě, nejsme v osmdesátých letech. Dokonce se obávám, že jsme stále někde v sedmdesátých letech,“ pronesl.
Dle DeMutha Klaus – na rozdíl od většiny státníků, kteří po dvaceti letech ve funkci „mluví o banalitách a v eufemismech a vlastně nic moc neříkají“ – hovoří stále konkrétně, ale přesto by chtěl zmírnit slova bývalého českého prezidenta s poukazem na dění ve Spojených státech. „Po 70. letech skutečně následovala 80. léta,“ podotkl též optimisticky v návaznosti na Klausovu časovou osu.
Fotogalerie: - Klaus proti Euru
Probíhající změny ilustroval například na nedávném projevu amerického viceprezidenta J. D. Vance na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podotkl, že tato řeč – v níž Vance zdůraznil, že vedle obranných výzev čelíme také dalším v podobě „otevřených hranic, neomezené imigrace a sociálních nepokojů a násilí, zejména na ženách, ke kterému to vede v mnoha evropských zemích“ či neskrýval obavy ze stavu právního státu, neboť právo „je používáno jako zbraň k trestání politických oponentů“ – „byla v Evropě interpretována jako výtka Evropě“, avšak stejnou přednášku Vance přednesl před půl rokem ve Spojených státech.
Také na ní Vance podle amerického právníka hovořil nejen o obranných výzvách, ale rovněž o migraci, zneužívání práva, klesající ochraně náboženských menšin a o rostoucím antisemitismu či o rasové politice. „Byl to mnichovský projev pronesený uprostřed Ameriky, a volby byly vyhrané. Nyní je faktem, že složení veřejnosti v USA se až tak neliší od složení veřejnosti v celé Evropě,“ zmínil DeMuth, že změny jsou tak možné i u nás.
Jmenoval, že na vzestupu jsou na starém kontinentu konzervativní strany a preference jim rostou ve Španělsku, Německu, Francii či v Polsku. Rozdíl však je v Evropě v našem volebním systému, který je odlišný oproti USA.
Fotogalerie: - Americký konvoj
Poměrný volební systém dle DeMutha vede k tomu, že se v Evropě „zděděný konzervativní establishment raději spolčí se zelenými a s marxisty a s tvrdými levičáky, než aby do svých řad angažoval nové nastupující mladé generace vlasteneckých konzervativců“.
USA dle něj ovšem v tomto nebyly výjimkou. „Spousta starých konzervativců, včetně lidí, se kterými jsem pracoval v předchozích generacích, šla do kampaně za Kamalu Harrisovou, protože byli proti Donaldu Trumpovi. Je to velmi podobná situace, jakou vidíte v Evropě, ale díky našemu politickému systému jsme se dokázali dostat přes vrchol a máme novou éru v naší politice,“ shrnul, že rozdíl je právě v odlišnosti volebních systémů, nikoli v zásadní odlišnosti struktury společnosti.
Zoufat si je podle někdejšího prezidenta konzervativního think-tanku American Enterprise Institute vždycky snadné, ale mělo by se uvažovat „jak vyhrát“. „Naši nepřátelé, naši protivníci jsou strašlivě mocní. Mají vysoké mocenské pozice v Bruselu, ve velké části médií a na akademické půdě,“ zmínil.
Má mít Nora Fridrichová právo pobíhat po sněmovně dle svého uvážení?Anketa
Upozornil, že právě po získání moci nastává období těžkých rozhodnutí, avšak přes neshody v USA dochází k velkému pokroku, jímž je získání kontroly nad americkými hranicemi. DeMuth nevynechal, že podobně jako v USA dříve usedli k moci konzervativci ve Spojeném království, avšak rozdíl byl ten, že „nikdy nic se svými hranicemi neudělali“.
Za obzvláště citlivou otázku v USA označil též změnu v rámci rasové politiky a politiky rovnosti a inkluze, avšak ta se dle něj podařila provést o 180 stupňů. A zaznamenává, že mnozí černoši oceňují, že mohou být opět skutečnými Američany a nepotýkají se s nechtěnými „zvláštními výsadami“, jaké pro ně vymýšlela předchozí vláda.
Fotogalerie: - Mrtvý protest
Administrativu nyní dle právníka čeká, že vyřeší spory ohledně daňové politiky i deregulace, u níž očekává pokrok větší než za jeho působení během Reaganovi vlády. „Budeme rušit federální kontroly nad ekonomikou, zprava i zleva,“ míní.
A o co jde Trumpově administrativě v celní politice? Dle DeMutha prezidentovi USA „jde o obnovení amerického snu pro pracující, kterým klesly příjmy, kteří trpěli pod inflací a řadou problémů, včetně přeregulovanosti ekonomiky, která znemožňuje postavit už výrobní závod“. „To není vina Číny. Čínu můžeme vinit z mnoha věcí. To je naše vina,“ odmítl, že by dané problémy šlo připsat Pekingu.
Zvýšení cel o 10 % dle něj „v podstatě posouvá USA směrem k tarifní situaci, jakou má EU“. Nulová cla s Evropou prý nakonec nevyjdou, jelikož je dle amerického konzervativce nechce nikoliv Trump, ale Evropa. „Cla jsou silně politická záležitost. A nemyslím si, že Evropa chce široce otevřené trhy pro americké hovězí, kuřecí a zemědělské produkty,“ jmenoval, že překážkou bude americké potravinářské zboží, které Evropa často blokuje rovněž kvůli nižším kontrolám, obsahu růstových hormonů či v Evropě zakázaným postupům jako je například chlorování masa.
Fotogalerie: - Němci odvolili
„Jako Američan si myslím, že by to bylo skvělé. Rádi bychom vám prodávali naše skvělé zboží. Ale máte tady spoustu farmářů, kteří mají velmi vyhraněné názory,“ pronesl k tomu DeMuth.
Dodal, že chápe aktuálně důvody k zoufalství, „ale jsou tu i obrovské důvody k naději“. „A jako člověk, který se v Americe snaží být americkou verzí Patriotů pro Evropu, vidím, že jsme dosáhli několika velkých úspěchů. A právě to mi říká, že nakonec myslím, že i s vaším odlišným politickým systémem toho dosáhnete také v Evropě,“ uzavřel pak DeMuth s tím, že důležitou součástí řešení je též návrat suverénního národního státu.
Odzvonilo již USA v pozici světového lídra?
Které z menších opozičních stran se dostanou do PSP ČR?Anketa
„Máme tu rusko-ukrajinskou válku. Co se v této válce stane? My Evropané, kteří jsme velmi chytří, se rozhodneme, že nebudeme kupovat energii z komodit pocházejících z Ruska. Nevím proč, ale jsou to zlí hoši, takže nebudeme kupovat jejich zboží, což znamená, že Rusové najednou mohou prodávat své zboží pouze Číně, což je činí velmi zranitelnými. A protože nejsou nic jiného než hlupáci, tak otevřou obrovské vertikální cesty z jihu na sever do Indie, což znamená, že poprvé v historii lidstva má Indie přístup ke všem komoditám, které produkuje Himálaj, a platí ve své měně, což znamená co?“ tázal se ironicky Gave a naznačil, že nás čeká v této světové oblasti ze strany Indie jeden z největších boomů.
Třetí věcí, kterou dle ekonoma uvidíme, je konec dolaru coby rezervní měny. „Všichni jsme potřebovali dolary ve svých devizových rezervách. Ne proto, že by Američané vyráběli produkty, které jsme chtěli kupovat, ale proto, že jsme potřebovali dolary na nákup ropy,“ komentoval, že dosud na nákup ropy byly potřeba pouze dolary, avšak najednou Rusové toto pravidlo porušili a Čína od nich stejně nakupuje ropu ve velkém, „což znamená, že těch 8 bilionů dolarů devizových rezerv, které mají centrální banky, je k ničemu“.
„Co s těmi 8 biliony dolarů udělají? Jsou naprosto zbytečné. Jsou to papírové peníze,“ zaznělo. A pozornost Gave věnoval také hrozbě zvýšení úrokových sazeb, což by učinilo obsluhu dluhu v zemích jako Francie či USA nesplatitelnou a vedlo by to k jejich krachu.
Fotogalerie: - Březnová schůze sněmovny
Předpokládá, že se přesune i finanční centrum z Wall Street do Asie – novým finančním centrem světa bude Hongkong. Překonat Wall Street prý může již za 10 až 15 let.
Upozornil též na výhodu Číny v podobě hongkongských dolarů a jmenoval, že před Evropou bude brzy výběr, kdo nahradí Američany, kteří poslední dekády tvořili páteř evropské armády. „Co jsem slyšel, tak armáda USA se rozhodla, že už je to nezajímá. Takže, kdo bude tou armádou v Evropě?“ tázal se a dodal, že existují „jen dva kandidáti“ „A pokud znáte Rusko, vyberte si,“ dodal.
Později také dodal, že skutečným problémem tedy je, že „jsme zcela ztratili schopnost diskutovat o konkurenceschopnosti, která je základem demokracie“. „Nyní mohou lidé mluvit o tom, co je obecně přijatelné, a pokud mluvíte mimo to, jste vyloučeni. Například mě nikdy nepozvali do francouzské televize, nikdy,“ řekl ekonom. A že cena, „kterou musíte zaplatit, pokud chcete mluvit svobodně, je vaše okamžitá exkomunikace“. „Takže nemáme co do činění s lidmi, kteří mají rádi demokracii. Diskutujeme s lidmi, kteří mají moc,“ dodal.
Fotogalerie: - Výstava o armádě
Dokázal Trump změnit dlouhodobě Ameriku, nebo „jen“ otřásl světem?
Bývalý prezident Václav Klaus posléze během konference navázal na projev Christophera DeMutha a bilancoval, že před rokem by nebylo možné, aby takový projev pronesl Američan. „Amerika byla před rokem naprosto beznadějná,“ zmínil.
„Vítězstvím těch pokrokářů je multikulturalismus a tak dále. Tak, jak je možné, že to prostě jeden člověk v jednom okamžiku tak změnil? To je velmi diskutabilní, velmi diskutabilní situace,“ doplnil, že si není jist, zda se to v USA už podařilo, a očekává dramatický odpor proti Trumpově politice „ve chvíli, kdy se všichni šokovaní Trumpovým vítězstvím vzpamatují“.
Změnit zemi „vítězstvím jednoho člověka v prezidentských volbách“ podle Klause nelze – a Trumpovi se „podařilo otřást světem, otřást námi všemi, a dal nám šanci udělat něco podobného u nás“, ale USA i po vítězství Donalda Trumpa dle jeho pohledu „zůstávají velmi problematické“ a konzervativci „rozdělení a rozmazlení“.
Klaus zmínil, že si myslí, že Trump „má racionální vizi, i když jednotlivá opatření vypadají jako chaotické změny ze včerejška na zítřek“. „Doufám, že to, co Trump dělá, je skutečně pokus změnit postoje ostatních světových hráčů svými opatřeními, která jsou většinou stále jen bodem k jednání, nikoliv zásadním, zásadním rozhodnutím,“ pravil.
Svět podle něj „dělá tragickou chybu, že nerozlišuje, co jsou Trumpovy vyjednávací návrhy, a co jsou Trumpova skutečná, reálná rozhodnutí“. „Obávám se, že když se každý den vrháme na komentování jeho kroků, uniká nám celá perspektiva,“ shrnul Klaus a odkázal na to, že Trump měl dát jasně najevo, že nechce vidět deindustrializaci Ameriky, a jelikož nedokáže ovlivnit politiku centrální banky, používá jako svůj nástroj právě cla.
Fotogalerie: - Odhalení Trumpa
„Evropa stále žije v iluzích 90. let“
Závěrem pak bývalý europoslanec Jan Zahradil shrnul, že mezi řečníky panovala základní shoda v tom, že Trumpův druhý příchod do prezidentského úřadu přináší hlubokou změnu, a že „nezvratným způsobem“ prezident USA změnil rovněž Republikánskou stranu.
„Věřím, že už to není neokonzervativní strana 90. let. Ale skutečně, většina nebo hlavní proud Republikánské strany je nyní národně konzervativní, což znamená, že je více zahleděná do sebe, možná prozatím i trochu více protekcionistická, což by pak mělo svůj globální geopolitický dopad. Myslím si, že by to mělo, a na tom panuje shoda, že by to mělo velký dopad na samotný systém mezinárodních vztahů,“ doplnil Zahradil.
Evropa podle Zahradila na to „není připravena reagovat, protože je stále dost zmatená“. „Evropa stále žije v iluzích 90. let, jako je unipolární svět, dominance USA, a najednou nechápe, proč USA uvažují jinak, a vlastně neusilují o tuto dominanci, o globální dominanci jako dříve, ale spíše usilují o novou rovnováhu sil, o nové rozdělení sfér vlivu, a na to Evropa není zvyklá, a my se budeme muset nějak přizpůsobit této nové situaci,“ pronesl Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
„A za druhé, co se týče multipolárnosti, myslím si, že – pokud jsem to správně pochopil – přicházíme do tohoto nového multipolárního světa nových sfér vlivu a měli bychom to respektovat. A měli bychom pochopit, že neexistuje žádný univerzální transatlantický nebo euroatlantický model demokracie, který by se dal šířit nebo vyvážet do celého světa, že zbytek světa na to prostě neskočí. Zejména globální Jih to nekoupí, Čína to nekoupí a jenom si z toho vezme nějaké dobré užitečné prvky, hlavně ekonomické, ale politicky nebo sociálně nikoliv. A my bychom se jim to neměli snažit vnutit, protože jinak úplně zničíme i teď velmi nestabilní rovnováhu,“ doplnil někdejší europoslanec Jan Zahradil ve svém shrnutí na konci diskuse.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte, že by se finanční centrum mohlo z USA přesunout do Asie?
autor: Radek Kotas
karelhrabě
