Novinářům to řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) při dnešním jednání se zástupci podniku a okolních obcí v areálu dolu. Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě, v provozu je skoro 60 let. Letošek bude posledním rokem s aktivní těžbou.

„Ta pracovní místa, která ubudou přímo tady v Diamu, budou několik kilometrů odsud nahrazena v průmyslové zóně v Bystřici,“ uvedl Sobotka. Podle něj se díky spolupráci mezi vládou, státním podnikem Diamo spravujícím důl a samosprávami podařilo připravit projekt, který by měl výrazně snížit sociální dopady ukončení těžby.

Na dobudování infrastruktury v bystřické průmyslové zóně stát letos poskytne 17 milionů Kč. Podle údajů tamní radnice se tam osm ze 12 hektarů volných pozemků chystá obsadit výrobce autodílů Cooper Standard Automotive působící ve Žďáru nad Sázavou a zbylou plochu mají zamluvenou místní firmy.

Na tiskové konferenci v Jihlavě Sobotka také uvedl, že desítkám horníků z Rožné mohou pomoci předčasné odchody do důchodu. Podle nové zákonné úpravy budou moci havíři z hlubinných dolů odejít do penze o sedm let dříve než ostatní pracovníci.

Běžná těžba v uranovém dole potrvá do konce letošního roku

Zbývajících zhruba 500 pracovníků si těžební závod nechá i v dalších letech, větší část z nich bude pracovat na zahlazování hornické činnosti včetně úprav umožňujících zatopení spodních pater dolu, rekultivace odkališť a bourání budov. Uvedl to ředitel Diama Tomáš Rychtařík. Asi stovka lidí by se měla starat o provoz nového podzemního výzkumného pracoviště Bukov, kde se budou dělat vědecké experimenty spojené s chystanou stavbou trvaného úložiště vyhořelého jaderného paliva v ČR.

Běžná těžba v uranovém dole potrvá do konce letošního roku a příští rok už bude důl uzavírán. „Bude zavírán přibližně devět měsíců. Součástí toho bude řada technických opatření včetně ekologického dotěžení zbytku (uranové rudy), který bude rozfárán,“ řekl Rychtařík. Plány na ražbu velkých energetických zásobníků v hlubinách dolu ale nevyšly.

Zcela padla zvažovaná možnost vybudování zásobníku na stlačený vzduch, který by fungoval na podobném principu jako vodní přečerpávací elektrárny. „Bohužel vyšlo z toho, že v současných podmínkách by to bylo příliš drahé,“ uvedl Rychtařík. Nepodařilo se zatím sehnat ani jiného investora pro rozpracovaný projekt stavby velkého podzemního zásobníku na zemní plyn. Původní investor, firma GSCeP, přestala Diamu platit faktury.