Úvodní téma patřilo investování a nákupu krypta. „Mám podobné vidění světa i na facebook. Pro mě jsou to věci, které vůbec nic nedělají. Přijde mi zvláštní, že někdo může ve 20 letech zbohatnout tak, aby si mohl koupit něco super drahého. Na tom, že zabere v prostoru někde nějaká data. To mi přijde perverzní svým způsobem,“ podotkl Pohlreich, který je zároveň přesvědčen ale o tom, že čím víc bohatých lidí, tím lepší, protože dají vydělat těm ostatním.

Řeč byla také o Itálii a o Evropské unii. „Nám dělali Italové interiér restaurace a mám toho až pocaď. Frajer se blejsknul tak, že natíral podlahu od dveří do rohu. A tak zůstal v tom rohu jak nějakej trosečník a nevěděl, co s tím má dělat... Závidím jim ten jejich lifestyle. Ale zároveň si myslím, že ta EU nemůže nikdy fungovat tak, jak by si někdo přál. Neříkejte mi, že Deutschland je kompatibilní s jihem Itálie. To se prostě nemůže stát...“ řekl Pohlreich.

„Oni na to ještě tak krásně se*ou. Jsem byl v létě v Puglii a přišli jsme do hospody na večeři, tam seděla 75letá paní na náměstí. Kouřila. Prohlížela si nás, co chceme. Poslala k nám frajera, zfetovanýho, aby nás objednal. To je feťák, kterýmu je třeba 70. Frajer tě objedná, dostaneš najíst, napít... Pak bába vytáhne čtverečkovaný papír, napíše tam večeře pro tři 100 euro. A věřím, že 9 z deseti českých lidí budou říkat, jaký to byl super zážitek. A přijedou sem a můžou se pos*at, že ses neusmíval od ucha k uchu, že jsi jenom pozvedl koutky. Takže: jiný kraj, jiný mrav,“ sdělil Pohlreich.

„Hustí to do mě na plný kule...“

„Tady kdybychom měli takovéhle služby, tak by se člověk zbláznil. My jsme si neoprávněně zvykli na to, že všechno má být v pořádku. Kdo to ku*va říká? Takhle to vůbec není,“ dodal Pohlreich.

A jak vnímá současný svět? „Nejsem z těch lidí, který říkaj: Musíme tu planetu nějak předat. To asi nedokážu. Nikdo ale nejsme takoví debilové, že bychom věřili tomu, že si pod sebe budeme s prominutím s*át a ten svět bude v pohodě. To jsme všichni pochopili. To, co mně na tom vadí nejvíc, je to, že tady někdo do tebe něco hustí na plný kule a snaží se tě převychovat. Mně jako vadí ten model toho, že ti někdo říká: To, co sis myslel doteď, je sice fajn, ale my ti teď řekneme, jak je to správně. A to je to, co mi vadí nejvíc. Ať klidně existují ekologické organizace. Mně vadí to, že mi s tím někdo otravuje život od rána do večera... Když ti někdo říká: Shoříš, je to všechno špatný, chováš se špatně, musíš přemejšlet jinak. A to je jedna z věcí, která mě na tom vadí,“ dodal Pohlreich.

„Myslím si, že je strašně smutné, že ten svět ovládl marketing, média, která do těch lidí pálí takové množství... Moje generace je z toho na haluzi. Vy jste třeba mladší, tak to neberete tak vážně. Moji kamarádi jsou z toho úplně hotoví a říkají si: Kam to jako vede. Vy si to umíte líp odfiltrovat, protože jste s tím vyrostli. Ale moje generace lidí...“ dodal Pohlreich, podle nějž se mění i parametry života.