V týdnu se v Moskvě konala odložená vojenská přehlídka k 75.výročí vítězství nad nacistickým Německem. Zbořil se zamyslel, proč akce připadla právě na datum 24. června. „Protože ruská, dříve sovětská a předtím carská politika, byla vždycky plná gest a ta výročí se jednak slavila, jednak využívala k nějakým propagandistickým důvodům, nic bližšího jsme se nedozvěděli, ČT nám ukázala jenom to nejméně důležité z přehlídky a komentář byl úplně nešťastný, snad si toho všimnul i pan ředitel Dvořák,“ píše Zdeněk Zbořil.

„Přeci ale  je třeba upozornit na to, aby se pak nikdo nedivil, když je tak banální zpravodajství o vojenské přehlídce na takové úrovni, že si potom zájemci o dění v Rusku bližší informace hledají na kdejakých webových stránkách a také že se rodí různé legendy, kvůli kterým zřizujeme nějaké cenzurní úřady a nařízení, které je mají vyhledávat, ale to je sisyfovská práce, protože čím méně seriózních informací z těch velkých médií, tak se hledají informace jinde,“ vysvětluje politolog.

„Takto nedostatečné zpravodajství a ještě na tak nízké úrovni, myslím verbální a obrazové, přímo otevírá pole pro vznik legend a různých fám,“ pokračuje Zbořil. A zmiňuje, že nakonec se dozvěděl, že datum 24. června by mělo být významné tím, protože byla podepsána dohoda mezi J. V. Stalinem a nějakými americkými bankovními domy v roce 1945 o jakémsi smíru a míru mezi ruskými rubly a americkými dolary na 75 nebo 100 let.

Podobně nahlíží na výroky Donalda Trumpa, u něhož jsme ucelenější projev neslyšeli téměř celý rok. „Vždycky slyšíme jenom jednu větu a opět lidé, co chtějí mít rozsáhlejší informaci, tak se obracejí k tomu, co přichází nahodile a jak si někdo myslí z dezinformačních zdrojů,“ říká. S tím, že to nejsou dezinformace, to jsou nápady lidí, kteří si domýšlejí a spekulují nad tím prázdným prostorem, který jinak nemají k dispozici.

Během moskevské přehlídky komentátor ČT také informoval, že Rusko masivně zbrojí. Nedodal však, že nejvyšší objem výdajů do armády mají USA, následované Čínou a Saúdskou Arábií, a Rusko je až na čtvrtém místě. „Téměř na celém světě probíhají zhruba do poloviny roku přípravy na sestavení vojenského rozpočtu na příští rok. A já si všímám té militarizace politického prostoru na mezinárodní úrovni. Ta militarizace je zřejmá, já nedokážu říct, zda se někdo rozhodl pro nějaký druh války,“ uvádí Zbořil.

Zmínil, že gen. tajemník NATO Jens Stoltenberg přišel se staronovým požadavkem, aby členové NATO platili a stále více platili a kupovali... ale – co mají kupovat, zda vyřazenou vojenskou techniku, anebo zda se má  investovat do rozvoje vojenského průmyslu. „Ale toto není záležitost jenom nějakého bývalého rudého Stoltenberga, ale je to také záležitost Ruské federace, a to nemluvím ani o Číně,“ podotýká Zbořil.

Ty všechny země projednávají nebo věnují pozornost zdánlivě jenom okrajovou, ale zcela podstatnou, přípravě vojenských rozpočtů a militarizaci ekonomiky. „To že to někdo dělá polotajně a někdo veřejně je skoro lhostejné. Mezitím se samozřejmě vypouštějí falešné zprávy, a to jsou takové hry, aby se investovalo v kdekteré zemi do výroby zbraní zvláštního druhu,“ glosuje dění politolog.

„Možná už někdo investuje pod rouškou boje proti koronaviru do nových zbraní, které mohou sloužit v případě dnes ještě zakázaných, ale kdo ví jak dlouho, bakteriologických válek,“ uzavírá Zdeněk Zbořil.