Vojenský analytik Jiří Vojáček souhlasí, že válka na Ukrajině opravdu přechází do nové fáze, jak to tvrdí Ruská federace. Ruští okupanti se začali opevňovat na svých pozicích u Kyjeva i jinde a do svobodné Ukrajiny mají dorazit nové ruské jednotky, aby posílily válečné operace agresora.

Na jihu země, kde Rusové chtějí ustavit pozemní koridor na Krym, podle Vojáčka taktéž došlo k posunu.

„Jak je vidět na mapě jihovýchodní Ukrajiny, ruské jednotky obešly Mariupol a spojení mezi Donbasem a Krymem ustavily mimo město. Mariupol tak z velké části přestal být křižovatkou a jeho strategický význam klesl,“ napsal Vojáček na twitteru.

Jedním dechem dodal, že tento počin mohl Putin vyhlásit za úspěch, za důvod k ukončení války a stáhnout své jednotky. Jenže pán Kremlu se rozhodl pro pravý opak a do Ukrajiny posílá jednotky další, což naznačují i informace serveru The New York Times nebo informace britské BBC.

Britské ministerstvo obrany oznámilo, že na Ukrajinu míří asi jeden tisíc žoldáků z tzv. Wagnerovy skupiny, skupiny, která v ruských službách operovala v Sýrii i jinde ve světě.

• Další informace naleznete zde

Arabská televize Al-Džazíra očekává, že vedle žoldáků se na ukrajinské bojiště vrátí také čečenští vojáci, které Ruská federace nasazovala už v prvním měsíci.

Ministerstvo obrany USA oznámilo, že ruské ztráty na Ukrajině dál narůstají a okupační armáda proto skutečně přistoupila k mobilizaci dalších sil. V tuto chvíli se prý na Ukrajinu přesouvají především ruské jednotky z Gruzie, ale není úplně jasné, o jak velké jednotky se jedná. „Nemáme přesná čísla,“ upozornil Pentagon.

Podle amerického ministerstva obrany nyní Rusku zbývá 85 až 90 procent jeho „bojové síly“ z původních 150 tisíc vojáků. 10 až 15 procent mužstva bylo ztraceno při tvrdých bojích s ukrajinskou armádou po celé zemi.

Dmitrij Gorenburg, ruský vojenský expert z CNA, washingtonského think tanku, má za to, že dodání čerstvých sil na Ukrajinu Rusku sice pomůže stabilizovat situaci, doplnit ztráty ve vlastních řadách, ale nepovede to k novému pohybu okupačních jednotek vpřed. Aby se ruská agrese proměnila z poziční války v silně útočnou, prý Rusko nemá dost mužů.

Gorenburg upozornil, že pokud Rusko stáhne příliš mnoho jednotek z jiných oblastí, riskuje, že nad nimi může ztratit kontrolu. Gruzínci by se teoreticky mohli pokusit získat zpět své území. Oslabení jednotek v Tádžikistánu by mohli využít zase radikálové přicházející do země z Afghánistánu.

„Nejsem si jistý, že cokoli, co udělá ruská armáda, změní rovnováhu; jde spíše o zalepení děr,“ uvedl Gorenburg.

To, že dochází k přesunu ruských sil na ukrajinskou frontu, však podle Gorenburga také naznačuje, že Putin na Ukrajině prozatím nesáhne k použití chemických a biologických zbraní. Tyto si ponechá v záloze. Pravděpodobně nesáhne ani k využití jaderných zbraní.

„Je těžké je použít způsobem, který neovlivní jejich vlastní lidi,“ řekl Gorenburg.

Ruské vojenské síly se nacházejí např. v gruzínských separatistických republikách Jižní Osetie a Abcházie a v Arménii, Sýrii a Tádžikistánu.

• Další informace naleznete zde

Jim Townsend, náměstek náměstka ministra obrany pro Evropu a NATO v administrativě Baracka Obamy, upozornil, že vojáci ze Sýrie a dalších oblastí budou zkušení bojovníci, jejichž morálka bude nepochybně vyšší, než u čerstvých branců, kteří věřili, že snadno osvobodí Donbas a vrátí se domů, ale brzy narazili na tvrdou realitu ukrajinského vzdoru.

Townsend upozornil, že také bude důležité, koho Rusové nasadí do bojů. Pokud potřebují posílit svou logistiku, ale Kreml místo toho na bojiště povolá nové vojáky, kteří nebudou mít dost jídla ani střeliva, moc si nepomůže.

„Zdá se, že chvástání Putina a jeho ministra obrany Sergeje Šojgu, že se tisíce blízkovýchodních ‚dobrovolníků‘ připojí k ruské invazi na Ukrajinu, se neuskutečnilo,“ doplnil New York Times.

Vojáček si položil otázku, jak by na posílení ruské fronty měl Západ reagovat? A jasně odpověděl.

„Právě v tuto chvíli, víc než kdy jindy, je důležité dodat Ukrajině OFENZIVNÍ ZBRANĚ. Bojové letouny, tanky, dělostřelectvo. Naši by měli na Ukrajinu urychleně poslat tanky T-72, houfnice DANA, bojová vozidla BVP-1 a 2 a vrtulníky Mi-24, které jsou ve skladech bez využití,“ zdůraznil analytik.

A co nová fáze ruské války znamená pro ukrajinské děti?

Mezitím se na Ukrajině vrací k životu některé školky. Malé děti se ale jako první učí, co mají dělat, když se ozvou varovné sirény. Nacvičují útěk do krytů před ruskými bombami a dělostřeleckými granáty, které rozsévají smrt i mezi dětmi. Podle BBC však děti berou i útěk do krytů jako hru a nepanikaří.

Solomija Bojkovič, která provozuje síť mateřských škol, britskému veřejnoprávnímu médiu prozradila, že hračky pro děti jsou připraveny i v samotných krytech.

„Museli jsme se adaptovat na reálný život – byla jsem u toho, když děti šly dolů do krytu, nepropukly u nich žádné negativní emoce, žádná panika,“ řekla. „Před začátkem války jsme měli připravenou spoustu vody, nějaké jídlo, spacáky... I tak potřebujeme trochu času – nemáme žádné knihy s doporučeními, co dělat, když přijde válka v 21. století,“ dodala.