Podle webu německé veřejnoprávní Deutsche Welle se po neděli otřáslo nestabilitou nejen Německo, ale celá Evropa. Výsledky jsou podle DW „šokující“, ale potvrzují „trudný“ trend politického vývoje.

V Durynsku, venkovském státě s pouhými třemi městy nad 100 tisíc a v souhrnu jen 2 miliony obyvatel, vládla již před volbami levicová koalice Die Linke, sociálních demokratů a Zelených, která měla většinu, ačkoliv minulé volby v roce 2014 ještě vyhrála CDU spolkové kancléřky Merkelové. V čele levicové koalice stál celkem populární premiér Bodo Ramelow, mající pověst umírněného levičáka.

Před měsícem se konaly volby ve dvou nejvýznamnějších postkomunistických zemích- Braniborsku a Sasku. V obou brutálně oslabily vládní CDU a SPD, kterým se kdysi dohromady říkalo „velká koalice“ ale nyní v Durynsku společně nezískaly ani třetinu mandátů.

Deutsche Welle zkonstatovala, že kompromisy středové koalice vedly k tomu, že voliči odcházejí k přesvědčivější pravici a levici. Durynsko pak tento trend dovedlo až na pokraj.

Veřejnoprávní web vyděšeně připomíná, že se díky tomu stal jedním z vítězů voleb Björn Höcke, předseda tamní zemské AfD, který je i mnohými spolustraníky považován za příliš radikálního a na kterého od odpůrců permanentně prší trestní oznámení. Teď strana pod jeho vedením zdvojnásobila svůj zisk a připsala si 23 procent.

Až za ní skončila CDU, s odstupem parníku pak SPD (8 procent) a dvě středové liberální strany Zelení a FDP. Ta prošla do zemského sněmu o neuvěřitelných 5 hlasů. Zelení jsou zase zklamaní, protože na celoněmecké úrovni jim průzkumy díky aktivitě klimatické mládeže věští volební vítězství.

Vysvětlení neúspěchu v Durynsku dodal ve své analýze matematik Marian Kechlibar. Podle něj ve venkovském státě s bolestnou zkušeností ekologických opatření (velký boom větrníků tam zdevastoval krajinu podobně jako u nás záplava solárních panelů na polích) a s lidmi díky velkým vzdálenostem závislými na autech (která jsou aktuálně pro Zelené největším nepřítelem) neměli takovou šanci na úspěch, jako ve velkých městech.

Výsledky způsobily, že se v Durynsku prakticky nedá sestavit většinová vláda. Zejména poté, co CDU kategoricky odmítla spojení jak s Die Linke, tak s AfD.

CELÝ ČLÁNEK V ANGLIČTINĚ

Pro celé Německo to podle DW znamená konec zlatých časů klidných centristických vlád velké koalice, na které si naši sousedé zvykli za kancléřky Merkelové (ta na „velké koalici“ křesťanských a sociálních demokratů postavila tři ze svých čtyřech vlád).

Veřejnoprávní web neváhá dramaticky napsat, že „Německo bojuje o svou identitu“. Čtyři „tradiční“ strany, které se v minulosti objevily ve spolkové vládě, poprvé v historii řeší skutečnou konkurenci.

Pak lamentuje, že voliči nedokáží ocenit, že vláda CDU a SPD pro ně pracuje, což je dokádáno jakousi analýzou nadace Bertelsmann, podle které za 18 měsíců vláda splnila již dvě třetiny svých slibů. Lidi však prý více zajímá odchod Angely Merkelové a neschopnost SPD najít aspoň trochu výrazného předsedu.

Pak ale cituje Hendrika Trägera, politologa z univerzity v Lipsku, podle kterého není řešením příklon k extremům, i když se je mnozí snaží odradit od toho, aby „pracovaly ještě účinněji“ na vzájemném porozumění a odstraňování svárů.

Jak zdůrazňuje Deutsche Welle, byla to právě tato „stabilita“, co umožnilo Německu stát se faktickým vůdcem Evropy. Angela Merkelová prý dokázala tímto způsobem vyřešit všechny problémy od brexitu přes finanční krizi až po příval uprchlíků.

Teď se však tato stabilita zdá ohrožena. Ačkoliv Deutsche Welle uklidňuje, že v jiných evropských státech, třeba ve Švédsku nebi Španělsku, nejsou menšinové vlády ničím neobvyklým, v případě Německa je to něco jiného. Evropané si prý budou muset zvyknout, že Německo není tak stabilní a pevné, jako v minulosti.

Politolog Träger varuje: „Pokud budou německé koalice příliš zaujaté svým bojem o parlamentní většinu, zbaví nás to naší síly, zdrojů a pověsti před evropskými partnery“.