Ten, jak v úvodu akce informoval, objíždí v rámci kampaně směřované ke krajským volbám všechny velké regiony, kde s veřejností diskutuje především k tématům vzdělávání, bezpečnosti a migrace.

„To heslo, pod kterým naše beseda probíhá, ‚Na dětech se netestuje‘, se samozřejmě týká dnes tolik diskutované inkluze ve školství (zařazování méně talentovaných a handicapovaných děti do běžných tříd), jež nyní způsobilo svou nepřipraveností velký chaos. Školy s dětmi nejsou místem pro zkoušení nových metod sociálního inženýrství, tam musíme být opravdu velmi opatrní v tom, co děláme,“ doplnil ještě šéf občanských demokratů. Dále pak ještě vyjmenoval další zásadní problémy, s nimiž by se mělo současné vedení Ministerstva školství vypořádat. Za jednu z nejvážnějších chyb současného systému označil nerovné financování naprosto stejných škol v různých krajích se stejným počtem studentů a totožnými nároky na výuku, kdy například školská zařízení v Moravskoslezském kraji dostávají na žáka méně peněz než v Praze či v jiných regionech.

Bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně profesor Fiala také upozornil na nejzávažnější nedostatky českých žáků a studentů, kteří mají mít v obecném měřítku nejvíce potíží s matematikou, přírodovědnými předměty, ale také se čtenářskými dovednostmi. „Dalším velkým nedostatkem, který máme, je nezájem dětí o technické obory a učňovské školství, na což doplácí celá společnost; a rovněž se potýkáme s neatraktivitou učitelského povolání s nízkými platy. Pedagogická fakulta je při výběru vysokých škol většinou až na dalších místech, pokud se mladí uchazeči nedostanou na práva a jiné preferované obory. Je také všeobecně známo, že máme jeden z nejstarších učitelských sborů v Evropě, ve kterém působí osmdesát procent žen,“ upřesnil někdejší ministr školství.

Učitelé by mohli brát okolo 35 tisíc měsíčně

Petr Fiala ve svém vystoupení poukázal i na fakt, že za chaos v českém školství mají odpovědnost bývalé vlády, kdy od počátku 90. let se v Česku vystřídalo 18 ministrů školství oproti čtyřem v Rakousku a šesti v Německu. V dalším průběhu besedy pak předseda ODS představil některé vize, jak se ze zmíněných problémů dostat: „My chceme dát vzdělávání potřebnou váhu, na rozdíl od některých jiných vlád, které usadí na post ministra školství člověka, jenž by tam mohl nejméně uškodit. A chceme zvýšit atraktivitu učitelského povolání zavedením průměrného platu pedagoga okolo 35 tisíc korun. Nebylo by to ze dne na den a nechceme to dávat plošně jako sociální demokraté do automatického zvýšení tarifů. Máme v úmyslu tyto finance poskytnout ředitelům, kteří pak budou mít na to schopné učitele patřičně motivovat.“

Způsob, jak mladé lidi přitáhnout k technickým oborům a učňovskému školství vidí politik Fiala v duálním modelu, tedy daleko větším zapojení zaměstnavatelů do systému vzdělávání tak, jak to funguje v Německu nebo i v Polsku. Podle něj dělá právě teď tomuto možnému řešení „medvědí službu“ premiér Sobotka i ministr financí Babiš zaváděním problematické administrativy. „Mladé lidi, kteří jsou schopní, šikovní a chtějí si začít bez dlouhého studia hned vydělávat jako živnostníci, současná vláda odrazuje stanovováním nesmyslných a svazujících opatření,“ shodl se v názoru šéf ODS s jedním diskutujícím podnikatelem z publika.