Za zlomové okamžiky ve dvacetiletém vývoji armády během členství v Severoatlantické alianci považuje Pavel profesionalizaci armády, která měla zásadní vliv na podobu armády i na její vnímání veřejností, a účast v misích. „Že jsme se v rámci aliance zúčastnili mnoha bojových a podpůrných misí, mělo za následek, že se naše armáda hodně přiblížila ke schopnostem nezbytným k reálné obraně státu, protože jinak než účastí ve skutečných konfliktech se to nacvičit nedá,“ poznamenal. Podotkl, že alianční mise mají detailně propracován systém velení a řízení, zabezpečení či logistiky, a mají tak pro českou armádu kvalitativně jiný přínos než třeba mise OSN.
Sám vstup do NATO podle Pavla vojákům přinesl především možnost sdílet poznatky a zkušenosti aliančních partnerů. „Ušetřilo nám to mnoho slepých uliček, času i úsilí,“ řekl. Armáda se podle něj kvalitativně dostala na zcela jinou úroveň než před listopadem 1989 a vstupem do NATO. „I když dnešní armádě stále chybí modernizace některých druhů techniky, tak pokud jde o personál, jsme minimálně srovnatelní, v některých parametrech i lepší než naši kolegové v NATO,“ podotkl Pavel. Vyzdvihl motivované, zkušené a velmi dobře připravené vojáky.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp