Protilátky uznávat ano, nebo ne, na tom je nyní postavena debata odborné i politické komunity.  Důležité je podotknout, že i výrazné osobnosti, jak politické sféry, tak mediálního prostoru postupně otáčejí.  Mezi veřejnou komunitou totiž není stálý názor. Například novinářka Angelika Bazalová, která téma dlouhodobě pokrývá v časopise Reflex, připomněla v tomto kontextu například kuriózní obrat Petra Koubského, hlavního covidového experta redakce Deníku N, který za své zpravodajství dokonce dostal Cenu Ferdinanda Peroutky.

Koubský donedávna zarputile odmítal uznávat protilátky jako důkaz bezinfekčnosti a zaštiťoval se oficiálními názory, že „očkování vybudí více protilátek“. Nedávno natočil podcast, kde ale zcela otočil. „To, že se diskriminují lidé s protilátkami, což se mu dneska nelíbí, je důsledek takových hloupých textů,“ dodává novinářka.

Andrej Babiš, původně důsledně naslouchající odborníkům z MeSES a Klinické skupiny ministerstva, nakonec přestal jejich strategii podporovat. Poprvé podle redaktorky Reflexu zapochyboval v momentě, kdy se odmítl kvůli vlastním vysokým protilátkám očkovat jeho oblíbenec Jaromír Jágr. „Tehdy snad poprvé Andrej Babiš silně zavnímal, že prosazování strategie – zavřete oči, naočkujte se a na nic se neptejte – by mohla narazit u části voličů,“ píše s tím, že právě v tu chvíli premiérovi došlo, že zde se nejedná jen o truc zarytých odpůrců očkování.

Důležitým momentem také bylo, když lékař ze stejného důvodu nedoporučil očkování premiérově dceři Vivien. V tu chvíli Babišovi došlo, že cesta tvrdého prosazování vakcinace nemusí být nejvhodnější politicky, ale ani medicínsky.

Stavět proti se totiž začali i praktičtí lékaři. Ti se podle Reflexu stále častěji obracejí na Ministerstvo zdravotnictví s dotazem, jak to vysvětlovat svým pacientům, když sami vědí, že je názor „odborně pomýlený“. Babiš má ale zkušenost i se svojí dcerou Vivien, které lékař ze stejného důvodu očkování nedoporučil.

Babišovi tak nezbývalo nic jiného, než ustanovit nový orgán a přizvat do něj část expertů, kteří neignorují základní imunologické poznatky. U vyjednávacího kulatého stolu se sešli zastánci tvrdého jádra – tedy náměstkyně Martina Koziar Vašáková (která ovládá tzv. „Klinickou skupinu“ expertů), předseda skupiny MeSES Petr Smejkal, šéf vakcinologické společnosti Roman Chlíbek a ředitelka SZÚ Barbora Macková. Proti nim nově také jejich ideoví oponenti, tedy Eduard Ježo a Hana Zelená ze ZÚ Ostrava, Vojtěch Thon z centra Recetox, Miloš Bohoněk z pražské ÚVN, Jiří Beneš z Bulovky nebo poradce prezidenta Zemana Roman Prymula.

Podle zdrojů Reflexu jednání skončilo tím, že se experti klonili spíše k tomu, protilátky uznat. Odpůrci si ale prosadili odklad tím, když si vymohli zpracování podkladů o přibývání reinfekce po prodělaném covidu. Vzhledem k odkladu konečného rozhodnutí se účastníci dohodli, že zatím nebudou dávat veřejná vyjádření. V médiích se ale jen několik minut po jednání objevila citace náměstkyně ministra Martiny Koziar Vašákové, že se protilátky uznávat nebudou. Navíc to označila za odborný konsensus, ke kterému došla většina.

Výstup náměstkyně všechny ostatní účastníky jednání velmi rozčílil a dali to najevo ministru Vojtěchovi. Ten vzal zpátečku a pak už o průběhu kulatého stolu informoval tak, jak skutečně probíhal.