Část zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti, kterou vypracovalo Ministerstvo vnitra a kterou má v pondělí projednávat vláda, získal server iDnes. Extremistická scéna byla údajně v loňském roce ovlivněna zejména pandemií covidu. Extremisté prý nejvíce brojili vůči protiepidemickým opatřením, která zásadně omezovala základní lidská práva a svobody.

Nejvýznamnějším politickým hnutím s xenofobními a nacionalistickými prvky je prý SPD Tomia Okamury. „To nepřipustilo, aby mu jiné podobné subjekty výrazněji odebraly sympatizanty,“ uvádí doslova zpráva.

Xenofobní skupiny prý ze začátku roku šířily nenávist zejména vůči muslimům a migrantům. Obviňovali je údajně třeba z přenášení covidu. Nenávistné výpady se dle ministerstva nevyhnuly překvapivě ani politikům, novinářům či Romům.

Přívrženci xenofobních subjektů prý také často opakují myšlenky produkované Ruskem a dokážou se velice rychle mobilizovat „V praxi se to např. projevilo vysoce emotivní reakcí této scény na odstranění pomníku maršála Koněva v pražských Dejvicích a v souvislosti se záměrem postavit pomník vlasovcům v pražských Řeporyjích,“ popisuje zpráva detailně.

Dá se tedy říct, že obecně se všem skutečným extremistům tento rok příliš nedařilo. Represivní proticovidová opatření vlády údajně zmrazila činnost jak neonacistů, anarchistů, tak i ortodoxních komunistů. Skupiny snažící se o vytváření domobran rovněž stagnovaly, zejména z důvodu postihů ze strany státu.

Rozdělování české společnosti a rozklad demokracie v uplynulém roce způsobovaly podle zprávy samozřejmě dezinformační weby šířící konspirační teorie a xenofobní obsah. Co se týká náboženského extremismu, vnitro se chce zaměřit hlavně na detekování zradikalizovaných extremistů. Klíčové jsou podle úřadu propagandistické obsahy na internetu a kázání zahraničních duchovních. „Podceňovat nelze ani negativní zkušenosti některých muslimů s islamofobními aktivisty. Česká muslimská komunita rovněž postrádá náboženské autority,“ doplňuje zpráva.