„Jsem přívrženec jak klasické, tak jaderné energetiky. A jsem odpůrce obnovitelných zdrojů. Jsou nestabilní, ale také jsou neuvěřitelně dotovány ze státního rozpočtu a nejsou tak finančně komfortní,“ sdělil úvodem Zeman, jenž mimo jiné pochválil i nízkou fluktuaci pracovníků v elektrárně.

„Začínám kolem desáté hodiny dopolední, protože hrozně rád spím. A protože nepatřím ke skřivánkům, ale k sovám, tak končím kolem desáté hodiny večer,“ odpověděl pak Zeman na první otázku, jak vypadá jeho pracovní den.

Další otázka směřovala k jaderné energii a k výstavbě nových jaderných bloků. „Zatím to vypadá tak, že bych uvítal jednak dva nové bloky v Temelíně. No a pokud jde o Dukovany, tak pokud vím, tak tam se uvažuje o jednom bloku. Teď jenom taková maličkost – sehnat dodavatele,“ zmínil Zeman. „Bohužel Škoda jaderné strojírenství díky těm různým změnám, které tady byly, už tady takovou pozici nemá a úkolem politiků by mělo být, aby se tento podnik dostal na úroveň své staré slávy,“ dodal.

„Ve Státní energetické koncepci se počítá s tím, že Dukovany by měly fungovat pravděpodobně do roku 2035 až 2037. Státní energetická koncepce počítá, že by tam měl stát v té době nový blok. Do roku 2050 se pak počítá s tím, že by byly postaveny i další dva bloky – buď v tom Temelínu, nebo i v Dukovanech. Má smysl soutěžit tři bloky,“ doplnil jej šéf ČEZu Daniel Beneš.

„Státní energetická koncepce přesně říká, co má vzniknout. Občas nám někdo vyčítá, že se toho projektu chceme zbavit. Stejně ten blok vždy bude ČEZ, protože ti energičtí odborníci jsou v ČEZu, kde jinde by byli. Teď jde jenom o to, jaká bude struktura ČEZu, ale počítám s tím, že to budou stavět naši lidé,“ poznamenal dále a řekl, že věří ve střižení pásky v Dukovanech v roce 2035. A otázka financování? „ČEZ je velmi zdravá společnost. Ale v obchodní společnosti musíte dělat vždy rozhodnutí, ne zda na to máte, ale zda se vám to vrátí. Je nutné vybrat takový model, aby nepoškodil nikoho z akcionářů,“ dodal a zmínil, že se domnívá, že ingerence státu bude obrovská. Řekl také to, že v roce 2040 má být polovina výroby elektrické energie z jaderných zdrojů.

„Nikdy se nebavíme o rozdělení ČEZu, bavíme se o tom, zda dává smysl nějakým způsobem ČEZ transformovat. Každou část má smysl řídit jiným způsobem, ale nemá smysl každou tu část rozseknout. Stát si má ale zachovat kontrolu, majoritu nad všemi částmi ČEZu,“ podotkl také závěrem této otázky Beneš.

Své pak Zeman řekl i k prolomení uhelných limitů. „Připojuji se k názoru pana hejtmana, který zní, že je zapotřebí limity prolomit. Podařilo se to u Bíliny, zaplať pánbůh za to... Řeknu vám něco, co je smutné, ale pravdivé. Když jsem byl malý, byl jsem s maminkou v obci Zahrádka,“ sdělil Zeman a napomenul hejtmana Oldřicha Bubeníčka za to, že mu začal zvonit telefon. „Tohle město je nyní na dně Želivské nádrže. A tomu říkáme cost benefit analýza. Na jedné straně ztráta, na druhé straně zisk. A my musíme zvážit, zda pitná voda pro Prahu je důležitější než jedno městečko,“ dodal.

„A pokud jde o Horní Jiřetín, ať těžaři nabídnou občanům slušné podmínky,“ sdělil Zeman.

Své pak řekl i ke slučování funkcí, kdy si myslí, že někteří politici to zvládají, jiní například nezvládají ani jednu. „Chtěl jsem říct, že senátor je flákárna, ale já to neřeknu. Senátor je poněkud méně náročná funkce než funkce starosty, takže si myslím, že se to dá skloubit,“ zmínil.