„Naposledy to ukázal odmítáním odvolat ministra kultury Staňka, jak mu to navrhnul předseda vlády. A ačkoliv česká ústava v některých svých pasážích nechává určitou volnost, prostor pro jednání a fantazii, protože, jak říkali někteří její otcové, ‚není to návod k automatické pračce‘, zrovna tady je tak jednoznačná, že by to po konzultaci měli pochopit i prezidentův mluvčí s kancléřem,“ poznamenal Šídlo. Zeman nechce odvolat ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD), a to přesto, že by tak dle ústavy měl učinit neodkladně. 

Původní text ZDE.

A podle Šídla se Zeman rozhodl Ústavu ČR ignorovat, neboť proti sobě nemá sílu, jež by mu v tom zabránila. Andrej Babiš se podle Šídla sice tváří jako neohrožený suverén a klíčový evropský státník, který po esemeskách „svolává premiéry V4“, jakmile se ale přiblíží prezidentovi, stává se z něj ustrašený submisivní introvert, vedle nějž vypadá Bohuslav Sobotka jako ten nejrozhodnější předseda vlády. „Přitom už i Babiš musí tušit, že každý jeho ústupek si prezident vykládá nikoliv jako gesto spojence, ale jako slabost, kterou časem ztrestá. I když jejich soužití vypadá málem bezproblémově, není to tak,“ uvedl Šídlo.

Závěrem se pak Šídlo vyjádřil také k demonstrujícím lidem, kteří teď trochu zoufale protestují proti duopolu moci Zeman – Babiš. „Taky se snaží říct, že si přejí, aby i ty příští volby byly minimálně stejně svobodné jako ty minulé. Čímž si už dnes vážně nemůže být nikdo příliš jist, i když si můžeme s nadějí namlouvat, že do Maďarska máme ještě celkem daleko,“ zmínil Šídlo, podle něhož, kdyby bylo jen na Zemanovi s Babišem, už tam dávno jsme. 

„Česká demokracie je přes všechny pochybnosti docela robustní – její brzdy a pojistky vybudované v oněch často karikovaných 90. letech stále ještě fungují. Prezident Zeman ruku v ruce se svým podřízeným pomocníkem, premiérem Babišem nám ale dávají až příliš často najevo, že se rozhodující střet teprve blíží a že to už asi nebude úplná legrace,“ uzavřel Šídlo.