Na úvod rozhovoru Knížák připojil svůj komentář k umělecké scéně v Česku. Obecně je prý v určité krizi a často se řídí politickými trendy, což považuje za trapné. „Česká scéna je pod vlivem dobových trendů, jako jsou genderové a ekologické problémy, je to nedůstojné pro české umění,“ všímá si Knížák.

Nedávno někdejší ředitel Národní galerie Knížák prohlásil, že jakési vymizení kultury mu připadá pro kulturu užitečné. Stojí si za svým tvrzením, že dnes se kultura cpe všude a jsme jí zahlceni. „Je to na škodu. Je tu mnoho divadel, pořadů, informování o výstavách. Před sto lety měl umělec jednu výstavu za život. Dnes má dvacetiletej kluk za sebou výstav deset,“ říká.

Ukazování díla by přitom mělo být podle jeho úsudku až sekundární, protože lidi pak nemají šanci dozrát. „Vyskočí ze školy, těch škol je také hodně, hned požádají o nějaký grant. Měli by nejdříve pracovat. Grantová politika je nemoc, která zasáhla tento svět, každý, kdo bere od někoho peníze, se zaprodává,“ poukazuje Knížák na to, co je špatně. „Lepší by bylo kdyby nic takového neexistovalo. Kdyby zrušili školy, zavřeli galerie a divadla, kultuře by to prospělo,“ podotkl Knížák.

Umění je dnes podle něj jistý druh módy a postoje. Ve spojitosti s tím pronesl narážku na moderátora Čestmíra Strakatého související s tím, že i on se do jisté míry opičí po západním světě, jelikož jeho tělo zdobí tetování. „Vás také ten trend zaujal a také jste ho přijal,“ pravil. Na argument Strakatého, že se mu tetování může jednoduše jen líbit, Knížák podotkl, že se mu to libí, proto, že to někde viděl a vedle něj to má dalších 90 procent lidí. „I umělci se dnes rádi předvádějí s nějakými postoji, soustředění a dlouhá práce se děje málo,“ lamentoval Knížák.