Zeman svůj list Ústavnímu soudu zdůvodňuje tím, že je jako hlava státu zodpovědná za ústavní stabilitu České republiky. Zároveň dodává, že si je vědom nezávislosti rozhodování Ústavního soudu a plně ji respektuje. Reaguje tak na návrh skupiny senátorů z roku 2017 na zrušení systému voleb do Poslanecké sněmovny. 

„V situaci, kdy by došlo k derogaci některých esenciálních ustanovení volebního zákona, bude postavena celá politická reprezentace do obtížné situace nalézt v limitně krátké době širokou politickou dohodu nad zněním volebního zákona. Nemusím zvláště zdůrazňovat, že volební zákon je organickým zákonem podle čl. 40 Ústavy ČR, a tudíž by musela být nalezena shoda jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu. Jako hlava státu se ovšem musím zabývat při výkonu ústavní funkce také otázkou, co když taková politická dohoda nalezena nebude. V případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu ČR k dohodě například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize, pro kterou nemá Ústava ČR nastavené způsoby řešení,“ zmínil Zeman ve svém listu.

DOPIS prezidenta Miloše Zemana

„Pokud nebude rozhodnuto Parlamentem České republiky o volebních krajích, v případě jejich zrušení v právě probíhajícím řízení před Ústavním soudem, pak se volby nebudou moci uskutečnit v již vyhlášeném termínu 8.–9. 10. 2021, ani v souladu s ústavním pravidlem zakotveným v čl. 17 Ústavy ČR, podle kterého se volby do Poslanecké sněmovny konají ve lhůtě 30 dnů před koncem volebního období Poslanecké sněmovny. V takové situaci dojde ke dni 21. 10. 2021 k zániku mandátů všech poslanců v souladu s čl. 25 písm. b) Ústavy ČR. V situaci zániku mandátů všech poslanců v důsledku uplynutí volebního období nepřechází na Senát Parlamentu České republiky pravomoc přijmout formou zákonného opatření Senátu novelu volebního zákona, protože toto výslovně zapovídá čl. 33 odst. 2 Ústavy ČR. V takové situaci by ani vláda České republiky nebyla povinna podat demisi v souladu s čl. 73 odst. 2 větou druhou Ústavy ČR, neboť by ani neproběhla ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny,“ dodal se slovy, že v této situaci by se Česko ocitlo v neřešitelné ústavní krizi.

„Jako nejvyšší ústavní činitel mám povinnost ochraňovat stabilitu ústavního systému a upozorňovat a popisovat rizika, kdy k její distorzi může dojít i v důsledku rozhodování jiných ústavních orgánů. Odpovědnost za ústavní stabilitu České republiky mají všechny ústavní orgány, Ústavní soud nevyjímaje. Má-li nastat spravedlnost, musí přicházet co nejrychleji, aby byla s to naplnit očekávání a měla předpokládaný užitek. V situaci, kdy Ústavní soud nebyl schopen rozhodnout v řízení Pl. ÚS 44/17 po dobu více než tří let, považuji úvahy o zrušení části volebního zákona několik měsíců před volbami za silně destabilizující politický a ústavní systém České republiky s nedozírnými následky a otázkami, na které nemůže znát odpověď ani prezident republiky, ani Ústavní soud,“ píše Zeman.

„Pokud by byla napadená ustanovení volebního zákona vskutku protiústavní a nepanovala o této otázce žádná pochybnost, pak bych předpokládal, že Ústavní soud uvedená ustanovení zruší v průběhu volebního období tak, aby poskytl Parlamentu České republiky prostor pro nalezení vhodného ústavního řešení. V situaci, kdy by k takové situaci došlo několik měsíců před volbami v již probíhající volební kampani a ustavování volebních koalic, lze předpokládat, že nalezení takové dohody nad volebním systémem se bude blížit limitně nule. Tímto dopisem apeluji na Ústavní soud, aby si byl vědom všech konsekvencí, které případná derogace částí volebního zákona může přivodit a jež mohou vést k ústavní krizi nemající podle stávající Ústavy ČR řešení,“ uzavřel se slovy, že věří, že rozhodování Ústavního soudu bude vedeno pouze a jedině myšlenkou nejlepšího přesvědčení o zachování stabilního ústavního systému České republiky i do budoucna.