„Vážený pane předsedo vlády, dokončila jsem vysokou školu s červeným diplomem a nastoupila jako praktikantka na ministerstvu. Plna elánu něco dokázat a být platnou úřednicí naší kvetoucí tržní ekonomiky musím vám s pláčem sdělit, jak vypadal můj první pracovní den. Do kanceláře jsem přišla o pět minut později. O pouhých pět minut!“ zahajuje dopis dívka podepsaná jako Dybova úřednice. 

Následuje poměrně detailní popis toho, proč se dívka zdržela. „Musila jsem si vyndat z pochvy plný preservativ, který ve mně v ranním spěchu zapomněl, ostatně jako už mnohokrát, můj přítel, pozorovatel ČR při Radě Evropy, a který mi vadil při chůzi i při práci na počítači,“ podotkla. „Vím, že máte, pane předsedo, dospívající dceru a že se vžijete do bolesti a ponížení, kterému jsem byla vystavena,“ dodala imaginární úřednice.

Text Ringo Čecha ZDE

Povídka poté pokračuje v obdobném duchu. „Ještě než jsem si stačila sundat plášť, vyzvala mě sekretářka našeho německého partnera, slečna Kriszten Baden Hofflerowa, abych se dostavila ihned ke svému šéfovi. Když jsem se ohnula, abych si zapla svůj přenádherný počítač APPLE, vyhrnula mi bleskurychle sukni a naplácala mi metlou, kterou už měla připravenou schovanou za zády. Projela mnou bodavá bolest. Víte sám, jak je citlivá prdelka mladé něžné dívky,“ konstatuje dívka v povídce.

Když Hofflerowa měla na příkaz šéfa ukončit své bití, zvolala: „Sloužím Evropské unii.“ A co se dělo v kanceláři? „Šéf měl na sobě černé kožené kalhoty s rolničkami pod koleny, vysoké brčálově zelené rybářské boty do vysoké vody, na holém těle ochlupení prsou posprejované vánočním sněhovým sprejem a spartakiádní nátělník s nápisem STOP RASISMU. Přes nátělník měl přehozenu saténovou vestu a rozevřený kabát z černé kůže až na zem, celičký pobitý olověnými cvoky,“ popsala dívka z Čechovy fantazie.

„Můj pohled sklouzl níže až k poklopci, ze kterého nesměle vyčuhoval bossův provrtaný obnažený ptáček se zlatým přívěskem. Neudivilo mě to. Už při studijních stážích jsem si na ministerstvu povšimla, že úředníci a zejména političtí náměstci běhají po chodbách s obnaženými údy,“ popsala dívka s tím, že to nikoho nepohoršovalo, neboť všichni věděli, jak mají mnoho práce a nesmírnou zodpovědnost při plnění bruselských směrnic. „A při obrovském pracovním nasazení nemohou myslet na takové malichernosti, jako je zastrčit si pinďoura a zapnout za ním poklopec!“ dodala.

„V tom jsem ji uviděla! Matně se lesknoucí metlu z dovozu neklidně se mrskající v prázdnotě. Ne! Zvolala jsem. Proboha živého, při památce Václava Havla ne! Za tohle jsme zvonili klíči?!? Mučte mě! Palte mě cigárem! Kopejte mě! Mlaťte mě šamotovou cihlou do hlavy, ale neplácejte mě metlou na holou! Leč marně. Uhrančivý pohled mě zcela hypnotizoval. Paralyzována silou jeho osobnosti ohnula jsem se přes pracovní stůl a vyhrnula si sukénku. Metla dopadla! Bác bác a bác!“ pokračuje dívenka. Poté se prý v kanceláři objevil další muž, jeden z předních bojovníků proti korupci. A ten začal bít šéfa dívenky píšící dopis. 

„Po obědě přišli za šéfem dva poslanci a požádali nás o sado-maso. Tentokrát společně s Kirszten jsme v převleku za dominu bičovaly poslance a ti vzlykajíc rozkoší lízali nám boty a také jsme na nich musely jezdit na koníčku. Kirszten si také připnula gumový pyj a oba poslance několikrát ojela. Na jejich výslovné přání jsem je přitom musela fackovat, při čemž oni přivírali oči blahem,“ nebojí se dívka popisu. 

„Těsně před mým odchodem z kanceláře přijel senátor Vokurka, který přestoupil na islám a změnil si jméno na Mohamed Mohamedovič Mohamedov. Byl velmi milý a musela jsem mu vyprávět velmi podrobně, jak chodím na velkou stranu a ukázat mu to. To ho vzrušilo. Chtěl také, abych mu předvedla, jak vykonávám velkou potřebu do nočníku, který si za tím účelem speciálně přinesl, ale přestože mi slíbil 1000 Kč za každou vytlačenou šišku, nešlo to, protože jsem se několikrát pokakala při výprasku od šéfa,“ uzavírala svůj dopis dívka se slovy, že nechce však být pouhým nástrojem chlípné a zvrácené rozkoše. 

„Můj chlapec Kolja, pozorovatel při Radě Evropy, je velký puritán. Členové Rady Evropy mají sex povolený pouze ve tmě a jen s mírně spuštěným pyžamem a Kolja na to dbá. Nedej Bože, kdyby při sexu rozsvítil a viděl moje jelita na prdeli a desítky cucfleků od Kirszten, těžko bych to vysvětlovala. Chtěla bych sama za sebe rozhodovat, kdy budu vyplácená a kdy budu vyplácet já! Nemám nic proti netradičnímu sexu, budu ráda bičovat všechny své nadřízené, kteří mě o to požádají, ale nechci nosit igelitové prádlo, aby si ke mně mohl poslanec za KSČ čuchat! Vraťte mi důstojnost, pane premiére,“ uzavřela.