Hned v úvodu se Bobošíková Petrova zeptala, jak se dívá na vyjádření Miroslava Kalouska (TOP 09), který po zvolení Stanislava Křečka ombudsmanem poznamenal, „myslím, že jsme v hajzlu“.

Podle Petrova žijeme v době přesycené různými informacemi, a pokud chceme na nějaké sdělení upoutat pozornost, musíme používat stále důraznějších slov a viditelnějších signálů. „Někdy jsou vulgární, někdy jsou razantní, někdy jsou provokativní. Kdy je to úmysl, kdy to odráží jeho upořádání a kdy je to emoce, která odráží nějaký momentální stav, já nechci zkoumat, ale v to mediálním prostoru se takhle hraje,“ uvedl Petrov.

Podle něho však nestačí vyvolat pozornost. Slova lidí, jako jsou starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) nebo Miroslav Kalousek, sice vyvolají pozornost, ale na lidi to nepůsobí dobře.  

„Ale pak je druhá věc, jak se s tím kdo ztotožní nebo neztotožní, jak se to někomu nelíbí. A já často v téhle souvislosti mluvím o té mlčící většině, kterou nevidíme na sociálních sítích a kterou já považuju za poměrně stabilní. Ta mlčící většina je nositelem toho selského rozumu, a všechny tyhlety vzkazy a ta média si na sebe pouští selektovaně, ne moc často, žije prostě svý vlastní životy, lokální problémy, rodinné starosti, které musí řešit, a tohle na sebe pouští. A samozřejmě že tyhle vzkazy se k nim dostávají silněji, než když budete mluvit o nějakým programu nebo nějakých racionálních věcech, tak tohle na ně zapůsobí. A já osobně myslím, že na tu konzervativní většinu to nepůsobí dobře, protože ta konzervativní většina je konzervativní i v tom, jaký chování je slušný, jaký je neslušný, jak se má mluvit, jak se nemá mluvit... takovýhle výroky neposuzuje pozitivně,“ shrnul svůj pohled Petrov.

Oklikou se vrátil se i k rozhovoru Stanislava Křečka s moderátorem ČT Jakubem Železným, kterého Petrov kritizoval. Na sociálních sítích napsal, že Železný podle jeho názoru nepřistupoval ke Křečkovi nestranně a otázky směřované na nově zvoleného ombudsmana vybíral velmi specificky, tak aby Křečka poškodil. Okliku, přes kterou doputoval až ke Křečkovi, zahájil u reportáže ČT o Lidicích a u sporu o to, zda jedna z lidických žen za války udala, či neudala židovskou podnájemnici. Tahle věc prý doputovala až na etický panel ČT, kde bylo konstatováno, že reportáž sice nebyla udělaná dobře, ale nebyl porušen zákon.