Václav Vlk starší na serveru Neviditelný pes uveřejnil komentář, v němž konstatuje, že už od dob Rakouska-Uherska se znovu ukazuje, že novináři dokážou štvát jako smečka velké osobnosti. Od dob T. G. Masaryka, přes Edvarda Beneše až po současného prezidenta Miloše Zemana. Stejně tak byla dodržena ještě jedna tradice. Tajilo se, jak špatný byl zdravotní stav T. G. Masaryka v závěru jeho života, totéž platilo u Edvarda Beneše a teď se tají reálný zdravotní stav prezidenta Zemana.

Podle Vlka, signatáře Charty 77, je to tak v pořádku, jelikož život prezidenta podle jeho názoru není věcí veřejnou.

„Život prezidenta není život univerzitního profesora, a tak už za života Masaryka na Pražském hradě pochopili, že je nutno prezidenta před takovou svoločí ochraňovat. A že tvrzení mnoha novinářů a politiků, že ‚národ má právo znát vše o prezidentovi‘, je lež a nesmysl a že je to jen pokus, jak získat něco, co by se dalo použít jako špína proti hlavě státu,“ napsal Vlk.

•  Celý komentář naleznete zde

Obratem doplnil, že Václava Havla jako prezidenta hájili a o jeho dlouhých nemocech mlčeli. O aktivaci článku 66 Ústavy nemluvili.

Jenže pak na Hradě usedl Václav Klaus starší. A po něm přišel Miloš Zeman, z jehož zvolení prý intelektuálům „jeblo“. Tak to vidí Václav Vlk starší, podle nějž od té chvíle začal hon na Zemana.

„Můžeme říci, že o té chvíle pořádají česká média a podle nich i zahraniční média hon na Miloše Zemana a na každého, kdo se objeví v jeho blízkosti. Ukázkou naprosté idiocie je například onen slavný televizní šot, kde si redaktor ČT při ‚vyšetřování‘ údajného podezřelého nákupu nemovitosti kancléřem Mynářem pozve na ulici před oním rodinným domem jakéhosi neznámého odborníka na nemovitosti. A tento génius z třiceti metrů a navíc přes plot vyhlásí, že Mynář koupil ten barák příliš lacino a že v tom musí být nějaká zlodějina,“ pokračoval Vlk.