Prezident Pavel ve svém projevu ocenil vojáky a civilisty, kteří se „aktivně postavili na odpor zlu, aby mohly další generace prožít své životy v míru“, a o to více je podle něj výraznější „paradox Ruska“. 

„Rusko, tehdy Sovětský svaz, který byl podstatnou součástí spojenecké koalice, která bojovala proti agresi a nakonec ji porazila, se dnes samo stalo agresorem, který rozpoutal na evropském kontinentu válku, která si nijak nezadá s druhou světovou válkou. Naproti tomu tehdy poražené nacistické Německo se stalo po hluboké reflexi demokratickou zemí, která pomáhá udržovat stabilitu,“ dodal prezident.

Zatímco v první části podle Ivana Davida prezident celkem objektivně hodnotil podíl jednotlivých členů protinacistické koalice, v druhé části svého projevu neopomněl připomenout situaci na Ukrajině, přičemž ji hodnotil za použití typického protiruského narativu, podle něhož se Putin zřejmě špatně vyspal a ráno se rozhodl z ničeho nic napadnout Ukrajinu.

„To znamená, že oni naprosto ignorují celou tu situaci, která předcházela,“ dodal europoslanec hnutí SPD, že jsou opomíjeny kořeny rusko-ukrajinského konfliktu. „Myslím, že to je účelové, protože je tu snaha se vymanit z té situace, která povede buďto ke ztrátě autority Severoatlantického paktu, za který bojuje Ukrajina, nebo dojde k rozpoutání války, která se dostane za hranice Ukrajiny,“ pokračoval Ivan David.

Podle Davida ale Rusko nemá žádný motiv, aby rozšiřovalo své vojenské aktivity dál směrem na Západ, protože by tím mohlo pouze ztratit.

Zastavil se u dalších momentů projevu prezidenta Pavla. Ten svůj projev začal tím, že se bojovalo proti ideologii rasové nadřazenosti, nezaznělo však, ze které země a z jakého ideového směru tato ideologie přišla. Politik SPD však věří, že většině lidí nechybí znalost, že ta rasová nadřazenost byla z Německa.

„Ostatně pan prezident připomněl, že Německo je dnes demokratickou zemí, což nijak neznamená, že se demokratická země nemůže účastnit nějakých agresivních akcí. Jestliže v zemi pravidelně probíhají volby, existují tam politické strany, které demokraticky soupeří o moc, tak to nic neříká o tom, jak se ta země chová navenek.

Německo se dnes podílí, i když poněkud neochotněji než Francie nebo Británie a další země, na tlaku na Rusko v dodávkách vojenského materiálu a zbraní, takže myslím, že Německo se dnes navenek chová agresivně,“ poukázal Ivan David s tím, že i v diskusích se často připomíná, že Německo je stále okupovanou zemí, neboť jsou na jeho území stále americké, britské a francouzské základny.

Označil za neadekvátní srovnávat rusko-ukrajinský konflikt dnes v této fázi s druhou světovou válkou, jak učinil prezident? „Jsem přesvědčen, že vzhledem k objemu těch vojenských akcí na Ukrajině nelze srovnat s druhou světovou válkou v celém jejím šestiletém trvání, to je jaksi přehnaná paralela, to je neadekvátní,“ konstatoval poslanec Evropského parlamentu Ivan David.

V projevu prezidenta zaznělo, že proti nacistické agresi a proti sovětské okupaci jsme ve 20. století stáli sami. „Roky 1938 a 1968 jsou pro nás stálou připomínkou, jaké to je být obětí a jak hluboké bylo naše ponížení,“ uvedl Petr Pavel s tím, že vstupem do NATO nejen Česko, ale celá střední a  východní Evropa dosáhla těch nejvyšších bezpečnostních záruk v celé naší historii.

Sovětskou okupací prezident zřejmě myslel rok 1968, fakticky to ale byla okupace vojsk Varšavské smlouvy, upozornil Ivan David: „Je pravda, že Sovětský svaz měl největší podíl na té akci, je ale ovšem dobré připomenout, že o rozhodnutí, aby k té akci došlo, se hlasovalo a většina z těch, kteří souhlasili s tím, aby došlo k okupaci vojsky pěti tzv. spřátelených zemí, to byli neruští představitelé. Údajně jediný Rus, který byl v tom tělese, které o tom rozhodovalo, se zdržel hlasování. Takže dnes to připomínat v souvislosti s Ruskem není úplně adekvátní,“ řekl.