Zloba na Ústavní soud kvůli následkům. Dokonce i soudcův bývalý žák je zklamaný

24.01.2024 22:15 | Monitoring

Rozhořčení a pochybnosti o tom, zda skutečně žijeme v právním státě, do internetového prostředí vlilo rozhodnutí Ústavního soudu, že zkrácená valorizace penzí platí, a vláda tak nemusí důchodcům vracet peníze. Opoziční politici, právníci a další hovoří o zneužití státní moci a roztrhání ústavy.

Zloba na Ústavní soud kvůli následkům. Dokonce i soudcův bývalý žák je zklamaný
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova Ústavního soudu v Brně

Ústavní soud ve středu zveřejnil rozhodnutí ohledně zamítnutí návrhu poslanců hnutí ANO na zrušení změny způsobu valorizace penzí přijaté loni vládou.

Předseda druhého opozičního parlamentního hnutí SPD Tomio Okamura litoval, že je hnutí ANO k ústavní stížnosti nepřizvalo. „Mrzí nás, že nás k tomu hnutí ANO nepřibralo, my s dvaceti poslanci podat stížnost sami nemůžeme. Bohužel se tím snížila legitimita a váha té ústavní stížnosti. Kdybychom ji podali společně, tak bychom společně měli větší šanci, aby ústavní stížnost dopadla pozitivněji,“ řekl. Vyzval hnutí ANO, aby společně „táhli za jeden provaz“. „Je to politická chyba a věci, při kterých si nejde hrát na solitéry,“ zdůraznil.

„Ústavní soud šel na ruku vládní pětikoalici, je to zcela zřejmé a šel proti občanům České republiky,“ dodal Okamura. Uvedl, že SPD s rozsudkem nesouhlasí a bude nadále bojovat za důstojné životy všech příjemců důchodů. Řešením jsou podle Okamury volby a konec Fialovy vlády.

Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta se opakovaně opřel do vlády premiéra Petra Fialy (ODS) za podvody na důchodcích. „Ať už rozhodne Ústavní soud dnes jakkoliv, ať už byl vládní zásah do výše důchodů právně v pořádku, nebo ne. Tak za mě a za Přísahu to byla od vlády politická prasárna a podvod na důchodcích,“ uvedl.

Podle šéfky KSČM a europoslankyně Kateřiny Končené se ukazuje, že Ústavní soud posvětí Fialově vládě cokoli a její kroky už jen tak nic nezabrzdí: „Ústavní soud ČR, doplňovaný vloni (i letos) vládní pětikoalicí v zádech s prezidentem, podržel naprosto do očí bijící nespravedlnost, která se stala na více než dvou milionech našich občanů.

Dnes jsme se také dozvěděli, že Ústavní soud jasně posvětí této vládě cokoliv. Tento soud právě rozvrátil pojmy právní jistota a legitimní očekávání i vázanost zákonem a je jen otázkou, jestli vůbec nějaká zakázaná retroaktivita po dnešku existuje.

Nejhorší na tom vlastně ani není to, že důchodci přišli o peníze, na které podle mého soudu měli nárok, ale spíše fakt, že vláda nemá žádnou brzdu, před níž by měla mít respekt,“ uvádí Konečná.

„Lidé brzy poznají, že nejde ‚jen o (nenažrané) důchodce‘, ale uvidí přímé dopady na své stavební spoření a penzijní připojištění, kde se také zasáhlo do jejich smluv, podpora se snížila, ale byly zpřísněny restrikce za odchod s penězi z těchto systémů,“ uzavírá politička svůj komentář.

Rozhodnutí soudu je velkým zklamáním pro předsedu Svobodných Libora Vondráčka. „Ústavní soud otevřel Pandořinu skříňku, když posvětil zneužití stavu legislativní nouze a retroaktivitu,“ uvedl s tím, že jej velmi zklamal ústavní soudce a zpravodaj ve věci valorizace penzí Vojtěch Šimíček. „Docent Šimíček mě učil, velmi podnětně zapůsobil na moji diplomovou práci, a o to více jsem zklamaný z jeho postoje,“ uvedl na sociální síti X.

„Po stránce právní se toho v naší ústavě od roku 2011 moc nezměnilo, změnilo se jen složení. Jiné vysvětlení, proč se 12 ústavních soudců rozhodlo opačně než jejich kolegové před 12 lety v téměř totožné otázce, nemám,“ doplnil Vondráček.

Právník Tomáš Nielsen už se nemůže dočkat, až udělá rozbor písemného soudního nálezu. „Na písemné vyhotovení nálezu jsem velice zvědav. Může mít totiž závažné důsledky z hlediska ochrany lidí před zneužíváním státní mocí,“ napsal na platformě X.

To, že se vláda z hlediska ústavních principů neštítí skoro ničeho, ilustroval na dvou příkladech: „Zneužívání stavu legislativní nouze (viz i tento případ) – porušování legislativních pravidel (viz tzv. poslanecký návrh korespondenční volby, pod nímž jsou podepsáni všichni předsedové vládních stran, jímž vláda obešla standardní připomínkový proces apod.),“ pokračoval Nielsen.

„Jsem opravdu zvědav, zda (a jak) Ústavní soud skutečně umožnil vládě ‚schovat svá pochybení za závoj politických motivací‘”,“ doplnil právník.

V naší krásné zemi se demokracie vyčerpala a stačilo k tomu jen 35 let od revoluce, povzdechl si předseda představenstva a generální ředitel Pražské strojírny a. s. Robert Masarovič nad tím, že Ústavní soud posvětil kontroverzní úspory pětikoalice.

A dodal: „Zákony přestávají platit pro privilegované, Parlament nefunguje, Ústavní soud roztrhal ústavu jako docela nedávno zrzavý mesiáš na Václaváku, na Hradě je kariérní komunista, který si to odpracoval. Vládnou přátelé po boku, tajemné neziskovky financované jen bůhví kým a rovněž jen Bůh ví, jaké mají cíle, ale blaho občanů této země to nebude.“

„Stali jsme se servilním slouhou, bezednou kapsou pro financování týlového zabezpečení, bez zákonnosti, se slepou, hluchou a inkluzivní spravedlností. Vraťme se v klidu a míru zpět k jednotě, k vládě jedné strany, jedné vlády, s jednou stranickou knížkou, k povinné vojně a frontám na léky. Šaty rozdělují stmelenou společnost, nahradíme je slušivými uniformami šedé barvy,“ uvádí Masarovič.

Komentátor Jindřich Šídlo soudí, že lze očekávat, že k Ústavnímu soudu brzy poputuje i stížnost na korespondenční volby. „I Baxův Ústavní soud se stal součástí polistopadového kartelu. Což není moc vtip, pokud se ANO neudrží, zažijeme divoký časy i vzhledem k tomu, co se k ÚS ještě předpokládaně dostane. Třeba korespondenční volba,“ uvedl.

„Ústavní soud dnes rozhodl, že co vláda činí, dobře činí. Z hlediska penzistů to znamená, že nemají právní nárok na nic. Mohou být rádi, že jim zpomalili valorizace a nesebrali penze úplně nebo nenařídili EUthanasii. Což přijde, až bude vláda chtít. Co jsme si zvolili, to máme!“ vyjádřil svůj názor entomolog a aktivista Martin Konvička.

.Fialův vládní kabinet v loňském roce v době vysoké inflace jednorázově upravil valorizační mechanismus, penze stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat. Průměrný důchodce přišel zhruba o tisícikorunu měsíčně, což vláda zdůvodnila především rozpočtovou odpovědností.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Natálie Brožovská

Slavnostní účtenková loterie

Paní Schillerová, nemyslíte si, že by bylo lepší, kdyby se zabývali zaměstnanci najati na účtenkovou loterii něčím užitečnějším? Nebo že bychom mohli za účtenkovou loterii ušetřit a tyto finance raději dát či rozdělit mezi pečovatelské domy na podporu důstojného stáří? Nemyslíte si, že by taková čás...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Legitimní očekávání prý trvalo jen krátkou dobu, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuserovnapater , 25.01.2024 11:28:09
Mám dotaz na ÚS, co je to krátká doba a jak dlouho má trvat legitimní očekávání, aby spustilo účinky pravé retroaktivity. Vzhledem k tomu, že náš právní řád zná stížnost k Ústavnímu soudu, na jejímž základě může být mimo jiné zrušen zákon, mé očekávání trvalo až do vyhlášení nálezu Ústavního soudu, kterému jsem věřil. Mé očekávání podporoval prezident, který měl pochybnosti a chtěl sám podat stížnost a podporovala jej i stanoviska několika renomovaných právníků, které v mnoha ohledech považuji za větší odborníky než jsou někteří ústavní soudci. Právníkům se musí zvedat žaludek z nálezu ÚS. Perlou je tvrzení ÚS, že nárok vzniká až jeho splatností. K tomu podotknu jen to, že při platnosti tohoto tvrzení, nemůže vzniknout žádný nárok, protože splatnost nemůže vzniknout u neexistujícího nároku. Vždy musí být stanoveno, že vzniklý nárok je splatný tehdy a tehdy. V daném případě zákon stanovil, jaký nárok vznikl a kdy je splatný. Rovněž tvrzení ÚS, že teprve prováděcí předpis určuje, kolik má činit valorizace je perla, neboť zákon toto jednoznačně určoval a prováděcí předpis nesmí být v rozporu se zákonem! Pokud by platilo tvrzení ÚS, nebyl by žádný zákon potřeba, stačil by předpis vlády. Proč vlastně vláda měnila zákon, když stačilo vydat prováděcí předpis? Na to ÚS neodpověděl. ÚS se dopustil ekvilibristiky za pomoci kliček, některých nepodložených tvrzení, změn v judikatuře ÚS a nebyl nestranný. Dokonce mám pocit, že ÚS zneuctil sám sebe.

|  12 |  0

Další články z rubriky

Klaus: Fialova vláda se bojí lidí

18:10 Klaus: Fialova vláda se bojí lidí

„Naše dnešní vládní koalice se obyčejných lidí bojí. V jejím vedení vzniká nesvobodná, nesuverénní s…