Celní válka, kterou rozpoutal americký prezident Donald Trump, se přiostřuje. Číně Trump pohrozil dalšími 50% cly, pokud Peking neustoupí od svého plánu na odvetná cla. Pro Čínu by to znamenalo cla ve výši 104 %. Na konci Bidenova mandátu to bylo v průměru jen 11 %. Čína už avizovala, že ustupovat nehodlá.
Stačil jediný týden a dění ve světě je převráceno vzhůru nohama. Rozsáhlý plán „recipročních“ cel představil Trump ve středu 2. dubna. Vybraná evropská protiopatření na Trumpem uvalená cla v oblasti oceli a hliníku začnou platit už 15. dubna, zbylá část o měsíc později. Světové akciové trhy zažívají propad a nejistotu. Spadla i cena bitcoinu nebo zlata, které začátkem roku lámalo historické rekordy na cenách okolo 3120 dolarů za unci.
Strach o ekonomickou a geopolitickou stabilitu projevují státy i korporace. Šéf americké banky JP Morgan Jamie Dimon ve zprávě akcionářům vyjádřil obavu, že Trumpovy kroky zvýší inflaci a riziko recese. Globální obchodní válka by podle něj oslabila dlouhodobá americká zahraniční spojenectví. Trump zatím prodražil dovoz z Evropy o 20 procent a všechny automobily, které se do Spojených států dovezou, čeká 25procentní clo.
V Evropské unii má nižší daňovou kvótu než USA jen Irsko, které je považováno za jakýsi daňový ráj sedmadvacítky. V Irsku odvádí evropské daně mnoho velkých technologických firem, jako je Google, Facebook nebo Apple. V posledních letech se ale výhled zhoršil i jim. Irové v roce 2021 zvedli korporátní daň z 12,5 % na 15 %, podle požadavků USA. Spojené státy z takto nastaveného systému profitují, protože skrze tyto technologické firmy vyvážejí do Evropy velké množství služeb. Tento digitální export je v přebytku více než o 100 miliard eur. Firmy generují zisky na celém území EU, ale daně platí jen v zemi, kde to je pro ně nejvýhodnější.
„Je naprosto jasné, že se v současné době začíná odvíjet obchodní válka mezi zeměmi Evropské unie, USA a mezi USA a některými dalšími zeměmi světa,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz ekonom Miroslav Ševčík z Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Zmínil, že mnohé země se snaží narovnat své vztahy s USA v oblasti celní politiky dohodou. „Z dosavadního vývoje jednání vyplývá, že doposud v mnoha obchodních oblastech byla celní a obchodně regulační politika nevyrovnaná, a že naopak USA byly postihovány ze strany třetích zemí vyššími cly, než které stanovovaly USA na země, s kterými obchodovaly. USA mají dlouhodobě nevyrovnanou (deficitní) obchodní bilanci a z toho důvodu se snaží o to, aby tato obchodní bilance byla přece jenom méně nepříznivá,“ vysvětlil Ševčík.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Novotný