Jean-Claude Juncker přednesl zprávu o stavu Evropské unie. Čeká nás dobrá budoucnost? Podle bývalého tajemníka bylo v Junckerově projevu poznat, že si chtěl vydefinovat svůj politický odkaz. „Bylo tam daleko méně kritiky, bylo tam daleko více budování mostů a bylo to o tom – chci, aby Evropa byla jednotnější a vy se rozhodněte, jestli to chcete taky,“ vrhl se na hodnocení Junckerova projevu Prouza.

Faktem je, že Velká Británie, Polsko či Maďarsko brojí proti stálému sbližování členských zemí, ale ostatní země jsou prý připraveny diskutovat. „Řada věci v EU trvá příliš dlouho, avšak ne kvůli Bruselu, ale kvůli jednotlivým členským zemím, které to brzdí. To byla v určitou dobu i česká politika, nerozhodovat o něčem a raději to odložit,“ pokračoval Prouza.

Juncker všem vyslal jasný vzkaz

Host také vyjádřil názor, že EU se už oklepala z prvotního šoku z brexitu a snaží se jít kupředu. Junckerův projev byl podle bývalého úředníka smířlivý, ale skrýval v sobě i jasné poselství. „Rozhodněte se, jestli to budeme dělat všichni společně, nebo vezměte na vědomí, že tu je asi 22 zemí, které chtějí postupovat společně a vy se rozhodněte, jestli chcete stát bokem,“ konstatoval Prouza.

Na straně EU dnes cítí snahu dělat méně věcí, ale ty, které bude dělat, že bude dělat lépe. EU už se prý zabývá společnou obranou a dalšími důležitými tématy. Pro nás by mělo být důležitým tématem přijetí eura. V Česku nám teď chybějí politici, kteří by stáli na náměstích a vysvětlovali lidem, jaké výhody Češi z přijetí eura získají. Takhle to dělali slovenští politici, ale z těch českých se k tomu nikdo moc nemá. „Pokud přijmeme euro, tak to bude někdy kolem roku 2025 nebo 2030 a bude to souviset s generační výměnou politiků,“ posteskl si host. Prouza má za to, že je škoda, že euro přijmeme takhle pozdě. Podnikatelé by přitom lidem mohli říct, že po přijetí eura odpadnou některé náklady, takže zbude víc peněz třeba na platy.