Ministerstvo vnitra ve své zprávě pracuje s pojmy extremismu a předsudečné nenávisti. Pojmem extremismus jsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují ze zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým a lidskoprávním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. „Extremistické postoje mohou snadno přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku, destruktivně na současný demokratický systém,“ píše se ve zprávě.

Zpráva kromě pojmu extremismus pracuje s tzv. projevy předsudečné nenávisti. Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické. Jejich cílem navíc není změna demokratického zřízení republiky, ale svou činností ho oslabují.

„Projevy předsudečné nenávisti označují jednání, které je motivováno nesnášenlivostí a společenskými předsudky vůči určité skupině obyvatel. Neusilují o okamžité zničení demokratického systému, ale postupně ho oslabují. Nerespektují koncept základních lidských práv. Podněcují k nenávistným aktivitám další osoby. Šíří strach ve společnosti,“ uvádí zpráva. Při komunikaci s veřejností využívají tito lidé zpravidla dezinformace a konspirační teorie.

Novinkou v roce 2022 byla na této scéně jednoznačně válka na Ukrajině. Protiukrajinská témata dokonce téměř vytlačila projevy protimuslimské a protimigrantské. Výpady proti Ukrajincům se s těmito tématy částečně spojily, objevovaly se například také antisemitské výpady, které reagují na existenci různých antisemitských teorií šířených dezinformačními médii. „V souvislosti s válkou na Ukrajině byly šířeny konspirační teorie o tom, že konflikt byl pokoutně vyvolán právě Židy. Ruská federace měla být těmito údajnými mocenskými pletichami ohrožena a agresí si hájit své zájmy či svou existenci,“ píše se ve zprávě.

Válka na Ukrajině se stala výrazným tématem i řady xenofobně populistických politiků a stran, kam zpráva řadí třeba i SPD Tomia Okamury. „Xenofobně populističtí politici a aktivisté dlouhodobě prokazují vysokou míru flexibility při hledání témat, resp. nepřátel. U řady z nich bylo možné sledovat plynulý přechod z kritiky údajné islamizace na kritiku údajné covidové totality. Od března byla tato témata upozaděna a byla nahrazena konfliktem na Ukrajině. V posledním případě pak dochází ke stále intenzivnějšímu a jednoznačnějšímu přejímání prokremelských narativů,“ uvádí zpráva Ministerstva vnitra.