Ničím jiným než ohlasem na výsledky voleb nemůže zahájit pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Větší část českých médií tleská vítězům v postavách pana Fialy, paní Pekarové, pana Jurečky a dalších. Ta menší část je rozdělena na ty, kteří vyčkávají, jak to dopadne, protože není jasné, jak to bude s Piráty. K tomu se ale ještě v závěru dostaneme. A také neví, jestli nakonec přece jenom prezident nedá první pokus dosavadnímu premiérovi Babišovi, ačkoli ten se nechal slyšet, že by ho nepřijal. Tak to je takový vyčkávací postoj. Potom jsou některá alternativní média, která se staví k výsledku voleb velmi kriticky. Já svůj drobný komentář k nim začnu tím, že je třeba je respektovat, je to vůle lidu. Je to vůle těch lidí, kteří sebrali sílu, chuť, odvahu, motivaci a došli hlasovat do volební místnosti,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

To byli občané, kteří se chtěli nějak podílet na rozhodování. „Nemohu je ani posuzovat, ani odsuzovat a v žádném případě pohrdat jejich hlasem. Můžu si klást otázky. Jedna otázka zní. ‚Je to, že byla volební účast 65 a půl procenta, dostatečně vypovídající?‘ U senátních voleb je to jasné. Tam je volební účast dvacet procent, ve druhém kole i méně, to je zcela neprůkazné a mandáty jsou v podstatě na vodě. Tady je mandát podstatně silnější. A my si můžeme jenom říkat, že zhruba 2,8 milionu voličů nevyužilo své právo zúčastnit se těchto voleb a hlasy 1,1 milionu voličů propadly. A to znamená, že jejich hlasy někde chybí. A je otázka kde. Pochopitelně se všichni zamýšlejí nad tím, co se to stalo, že nám zmizela z Parlamentu tzv. tradiční levice, tedy komunisté a sociální demokraté. Ale ona nám tam přibyla nová levice,“ upozorňuje mediální analytik.

Nová vláda bude dělat politiku nadiktovanou z Bruselu

Tou ale nemyslí Pirátskou stranu, které to bývá stále předhazováno. „Podle mě nová levice je ODS. Nová levice je TOP 09. Nová levice je KDU-ČSL. To jsou v podstatě levicové strany, které jsou navěšené na euro-bruselské tlampače a budou, pokud budou mít tu vládní příležitost a zřejmě ano, dělat politiku, kterou dostanou nadiktovanou. Toto je hlavní změna. Myslím, že zásadní zjištění z těch voleb je dáno tím, co pravil – tuším, že – pan Vondra z ODS, když se ho tázali, zda bude ODS trvat na ministerstvu zahraničí, kam byl on původně pretendován. Odpověď byla taková, že není třeba, aby ODS měla ministerstvo zahraničí, protože vztahy k EU obstará budoucí pan premiér Fiala a to ostatní není tak důležité. A to je právě základní problém těchto voleb, kterému se skoro žádný médius nevěnuje, a sice zahraniční politika,“ poznamenává Petr Žantovský.

Poukazuje na to, že se všichni zabýváme tím, že nám krachují dodavatelé energie, že se zdražuje a podobně. „Ale to má velký mezinárodní kontext. Tomu se, bohužel, skoro žádní novináři nevěnují, což je velká chyba. Jde o to, že my se touto vládou, pokud bude tato vláda Spolu a PirSTAN, fixujeme jak nejúčinnějším lepidlem naprosto napevno na zahraniční politiku nebo orientaci Evropské unie, případně NATO, a zbavujeme se dobrovolně jakékoli vlastní iniciativy v zahraniční politice. Prostě dáváme bianco šek těm nadnárodním organizacím, aby za nás rozhodovaly ve věci zahraniční politiky. A to je velký problém, který se teď pochopitelně líbí v Bruselu, protože jsou o to silnější, když nová exekutiva bude pravděpodobně probruselská, ale nemůže se líbit většině občanů této země,“ domnívá se mediální odborník.

Chybí analýza zahraničně-politického rozměru našich voleb

V této úvaze vychází z různých průzkumů, jejichž výsledky naznačují, že většina není nasměrovaná na notu ryze unijní nebo notu NATO. „To vyvolá do budoucna velký vnitřní konflikt mezi různými silami nejenom politickými, ale i zájmovými. A bude to problém. Mluvím o tom v Týdnu v médiích proto, že mi chybí pořádná a důkladná analýza tohoto zahraničně-politického rozměru našich voleb. Jediný, pokud vím, kdo tuto analýzu provedl, byl na svém webu Radim Valenčík, ale nikde jinde jsem ji v nějaké zásadní podobě nezaregistroval. A v jedné, velmi zajímavé, studii se jí na Neviditelném psu věnoval Pavel Chrastina, který se zabýval otázkou neomarxismu a všech těch souvisejících věcí. Ale ryze touto zahraničně-politickou záležitostí se nezabýval téměř nikdo. A už vůbec ne nikdo z mainstreamových médií. A to jim mám velmi za zlé,“ říká Petr Žantovský.