Žvanění o Lidicích. Publicista Krystlík má svou verzi. Připomíná hlouposti parašutistů z Anglie

13.06.2021 6:41 | Zprávy

Česko-německý novinář a spisovatel Tomáš Krystlík se ve svém textu na serveru ParlamentníListy.cz obořil na místopředsedu strany Národní socialisté Přemysla Votavu. Ten podle Krystlíka mate veřejnost nepravdami o Lidicích.

Žvanění o Lidicích. Publicista Krystlík má svou verzi. Připomíná hlouposti parašutistů z Anglie
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

Krystlík upozorňuje na Votavův komentář, který přinesly ParlamentníListy.cz, v němž se autor rozepisuje o Lidicích a Ležákách. „Opomíjí však Bernartice a Rovensko pod Troskami,“ upozorňuje Krystlík.

Krystlíkovi například vadí následující Votavova věta: „Lidice byly vybrány zcela nahodile.“ „Nikoliv, pane Votavo, Lidice byly exekuovány za šest záchytných adres v obci pro parašutisty z Anglie, jak hlásil Martinu Bormannovi zastupující protektor Kurt Daluege, a které některý z parašutistů vyzradil Gestapu – pět z 25 do té doby vysazených parašutistů z Anglie (20 %) s Gestapem spolupracovalo. Nechme stranou, zda dobrovolně nebo z donucení, protože je to v tomto případě jedno. Pro srovnání: Parašutisté z Anglie měli v Pardubicích k dispozici dvanáct záchytných adres, v Praze deset, v Bernarticích devět, v Lidicích šest, po třech v Plzni a v Hradci Králové, v Ležákách dvě, jedna v Lázních Bělohrad a jedna v dalším místě (Pannwitzův rukopis zde nerozluštěn),“ poznamenal Krystlík.

„Pozornost Gestapa k Lidicím přitáhlo zatčení jednoho parašutisty z Anglie, který měl u sebe dvě záchytné adresy v Lidicích, rodiny Horákových a Stříbrných (měli je však znát zpaměti). Gestapo nabylo dojmu, že se výsadkáři skrývají v Lidicích a 28. 5. 1942 poprvé ves důkladně prohledalo a nikoho z parašutistů nenašlo. Takže od tohoto okamžiku se nejednalo o žádný náhodný výběr Lidic, pane Votavo!“ rozčílil se Krystlík.

„Gestapo zadrželo i dopis, ve kterém ženatý Václav Říha chtěl ukončit svůj milostný poměr s přítelkyní, kterou žádal, aby pozdravovala Horákovy z Lidic od jejich syna z československé armády v Anglii. Gestapo oba milence zatklo a z výslechu Říhy získalo dojem, že Horákův syn se skrývá v Lidicích, a 4. 6. 1942 podruhé vesnici bezvýsledně prohledalo. Takto je podruhé potvrzeno, že se o náhodný výběr Lidic nejednalo, pane Votavo! Přitom zatklo příslušníky rodin Stříbrných a Horákových, celkem 15 osob, osm mužů a sedm žen, a předalo je do věznice na Pankráci. Později, po lidické exekuci, byli popraveni,“ dodal.

Vadila mu i další Votavova věta, tentokrát o K. H. Frankovi. „K. H. Frank... byl osobně přítomen této lidické exekuci.“

„Nikoliv, pane Votavo, Frank podle historika Detlefa Brandese vycházejícího z údajů Horsta Böhmeho jen telefonicky tlumočil z Berlína Hitlerův rozkaz do Prahy. Zněl: (1) Všechny dospělé muže zastřelit, (2) všechny ženy předat do koncentračního tábora, (3) děti shromáždit, a pokud jsou schopny poněmčení předat rodinám SS v Říši, zbytek obdrží jinou výchovu, (4) obec vypálit a srovnat se zemí, povolat k tomu hasiče. Výsledek lidické exekuce: Zastřeleno bylo 184 mužů, ze 195 žen poslaných do koncentračních táborů se vrátilo 143, dětí přežilo mnohem méně. Frank se dostavil do již hořících Lidic až odpoledne, před obědem přiletěl se syny Heydricha z jeho pohřbu v Berlíně, kdy už byli muži zastřeleni, ženy a děti odvezeny,“ uvádí Krystlík.

„I podle indicií nebyl Frank původcem lidické tragédie, protože stejně jako protektorátní vláda a šéf vyšetřovací komise pražského Gestapa kriminalista Heinz Pannwitz, který po oznámení Hitlerova úmyslu zastřelit 10 000 Čechů (což pak Hitlerovi svou osobní intervencí rozmluvil K. H. Frank), žádal, aby stříleli i Němce, protože ‚na místě činu bylo nade vši pochybnost zjištěno, že pachatelé použili anglický stengun, anglickou pistoli, anglickou munici, bombu s anglickou výbušninou s anglickou izolační páskou. Podle Pannwitze to mohly být akce německých emigrantů vysazených z Anglie nebo akce britských commandos‘. Hledáte-li, pane Votavo, původce nápadu vyhladit Lidice, tak si vyberte mezi účastníky porady u Hitlera 9. 6. 1942, které se zúčastnili Martin Bormann, Kurt Daluege, Heinrich Himmler a Hitler. Lidická exekuce proběhla pod velením Horsta Böhmeho z pražského Gestapa, velitele Bezpečnostní policie a Bezpečnostní služby, vykonaly ji jednotky německé policie. Česká policie dostala na starost zřídit neprodyšnou vnější linii kolem Lidic, aby se do obce a z obce nikdo nedostal. Více seriózní historici sami nevědí, samozřejmě kromě českých, kteří mylně přičítají odpovědnost za lidickou exekuci K. H. Frankovi,“ dodává Krystlík.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vef

MUDr. Ivo Trešl byl položen dotaz

očkování

Vážený pane doktore, ráda bych využila možnosti se vás zde zeptat na jednu věc. Když se nechám očkovat proti černému kašli, znamená to, že ho nemůžu dostat nebo je to jak s vakcínou proti covidu? A ještě na jak dlouho mě případně očkování proti nákaze ochrání? A když už jsem nakousla téma covid, pro...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hrad ve sporu s tajnými službami. Jde o Vetchého, Foltýna a sbírku na trhaviny

21:34 Hrad ve sporu s tajnými službami. Jde o Vetchého, Foltýna a sbírku na trhaviny

Šéfové českých tajných služeb vyjádřili nespokojenost s kontroverzní sbírkou na plastickou trhavinu …