Značná část stížností kriticky poukazovala na kampaň současného prezidenta, například na spojování protikandidáta Drahoše s hrozbou migrace nebo zastřené financování přes spolek Přátelé Miloše Zemana.

„Kampaň byla ostrá, zavádějící, ale to je přirozená součást kampaně. Volební hesla a vyjádření kandidátů jsou nutně zjednodušující, zkreslující. Je to souboj mezi kandidáty a jejich názory, takové ty kampaně jsou,“ řekl Langášek.

Před pěti lety byla kampaň podle něj tvrdší, tehdy soud dokonce konstatoval nezákonnost v podobě inzerátu, který před druhým kolem volby ostře napadl Karla Schwarzenberga. Podobnou nezákonnost tentokrát volební senát nezjistil, byť označil hesla spojující Drahoše s migrací za zavádějící.

Soud může volbu případně zneplatnit jen ve výjimečných případech, kdy jsou volební zákony porušeny ve velkém rozsahu, vysoké intenzitě a s prokázaným účinkem na výsledek. Právě dopad na výsledek se podle Langáška jen těžko dokazuje, voličům nikdo „nevidí do hlavy“. Dříve při tom stačilo jen zjištění, že nezákonnost výsledek ovlivnit mohla. Nyní je ale zákon přísnější, vyžaduje prokázaný účinek.

Soud se letos opakovaně zabýval financováním kampaně. Billboardy a inzeráty ve prospěch obhajujícího prezidenta před volbami platil spolek Přátelé Miloše Zemana. Jména dárců Zeman zveřejnil až v poslední předvolební televizní debatě. Současná právní úprava umožňuje skrýt původ peněz, pokud je kampaň fakticky zcela nebo z velké části vedena třetími osobami s vědomím kandidáta. Podle Langáška by se zákon na základě letošní zkušenosti mohl změnit, záleží ale na vůli zákonodárců.

Dnes soud na základě stížností řešil také například Zemanovy pravidelné návštěvy krajů nebo pořad Týden s prezidentem v TV Barrandov. „Hlava státu má z povahy věci větší prostor v médiích,“ konstatoval Langášek. Těžko podle něj odlišovat, kdy je v médiích jako kandidát a kdy ve spojitosti s aktuálně vykonávanou prezidentskou funkcí.

Podle jednoho ze soudců Pavla Molka bylo zahájení vysílání pořadu Týden s prezidentem načasováno v těsné návaznosti na Zemanovo oznámení, že bude znovu kandidovat. Molek míní, že tedy šlo fakticky o součást kampaně. „Takový postup je ovšem rozporný s požadavkem vyváženosti a objektivnosti rozhlasového a televizního vysílání, který dopadá i na soukromoprávní média,“ upozornil Molek. Jeho odlišné stanovisko se ale týká jen části odůvodnění soudního usnesení, jinak stejně jako jeho kolegové hlasoval pro zamítnutí stížnosti.

Lze očekávat, že se někteří pisatelé stížností ještě obrátí na Ústavní soud. Kampaní se nadále může zabývat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.