„Je to dlouhodobý požadavek Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Poplatek se nezvedl 15 nebo 20 let,“ uvedla ministryně. Dodala, že její úřad do daňového balíčku zapracoval požadavek Ministerstva zemědělství, katastrální úřad podle ní chtěl, aby zvýšení bylo ještě vyšší.

Poslanec ODS Vojtěch Munzar namítl, že argumentace pro zvýšení poplatku není fér, neboť stát tak získává de facto peníze za nic. O zvýšení poplatku by podle poslance bylo možné debatovat v případě, pokud by byla zrušena daň z nabytí nemovitostí. Podle Schillerové je to ale neporovnatelné, protože zrušením daně by stát přišel o 13 miliard korun ročně, zatímco na poplatcích má získat stovky milionů korun.

Vláda v návrhu uvedla, že celkový výnos ze správních poplatků za vklady do katastru představuje asi 740 milionů korun. S ohledem na meziroční pokles počtu vkladových řízení zhruba o pět až sedm procent lze podle kabinetu očekávat navýšení příjmů veřejných rozpočtů asi o 695 milionů korun ročně. Z toho půl miliardy by měl získat katastrální úřad a zhruba 175 až 195 milionů rozpočtová kapitola Všeobecná pokladní správa.

Zvýšení poplatku vláda zdůvodnila navýšením nákladů spojených s řízením o vkladu v návaznosti na občanský zákoník z roku 2014. Úřad podle Schillerové musí oslovovat daleko více účastníků řízení. Předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře již dříve zvýšení poplatku zdůvodnil také srovnáním se Slovenskem, kde se nyní platí v přepočtu zhruba 1800 korun. Například v Německu se poplatek určuje podle hodnoty nemovitosti, v případě rodinného domu činí podle ministerstva obvykle 400 eur (asi 10.200 korun).