Přišel nejen o místo ředitele Mezinárodního měnového fondu, ale zhroutila se i velice nadějná vyhlídka, že jako kandidát levice vystřídá Nikolase Sarkozyho v prezidentské funkci. Nyní se dočkal alespoň jistoty, že nestráví roky ve vězení.

Procesu kvůli znásilnění se Dominique Strauss-Kahn vyhnul díky mimosoudnímu vyrovnání, takže už se nikdy právoplatně nerozhodne, zda obvinění bylo odůvodněné, anebo zda byly oprávněné pochybnosti o důvěryhodnosti výpovědi pokojské Nafissatou Diallové, u níž pozdější odposlechy dokládaly, že počítá s velkým odškodněním.

Větší hrozba na DSK, jak byl ve Francii zkratkovitě označován, čekala po návratu do vlasti, když policie začala vyšetřovat skupinu kuplířů dohazujících prostitutky na skupinový sex, kterého se účastnili lidé, kteří si jinak potrpěli na svou dobrou pověst.

Francouzská veřejnost, která zpravidla hodně široce respektuje soukromí i hodně známých osob, by se možná i s něčím takovým dokázala vyrovnat, pro bývalého ředitele Mezinárodního měnového fondu bylo nejzávažnější obvinění z kuplířství, protože v jeho vlasti sice placený sex není trestný, ale pasáci se mohou dočkat až deseti let za mřížemi.

Vyhlídka na tak těžký trest pochopitelně vede obžalované k tomu, aby se bránili všemi možnými prostředky, které však možná byly v jistém ohledu kontraproduktivní. Dominique Strauss-Kahn možná chtěl být vtipný, ale veřejnost nijak neocenila, když na otázku soudu, zda věděl, že se skupinového sexu účastnily prostitutky, odpověděl, že „pokud jsou všichni nazí, nepoznáte, jaké kdo má povolání“.

Ještě horší odezvu měla výmluva bývalého ředitele Mezinárodního měnového fondu: „Nejsem žádný maniak, takových party jsem se účastnil nanejvýš třikrát, čtyřikrát do roka, jinak jsem měl plné ruce práce se zachraňováním světa z finanční a dluhové krize“.

Jeden z glosátorů na sociálních sítích k tomu poznamenal, že je to jako kdyby někdo tvrdil, že když jí párkrát za rok lidské maso, tak to ještě neznamená, že je lidojed.

Karta ve prospěch Dominiqua Strauss-Kahna se obrátila tento týden, když i prokurátor připustil, že pro obvinění z kuplířství není dostatek důkazů, a když své původní žaloby stáhly i prostitutky, které se sexparties účastnily.

Bizarní rysy celé aféry, v níž se ukazuje síla peněz, v tragické poloze vystihuje výrok jedné z prostitutek, která zažila skupinový sex s bývalým ředitelem Mezinárodního měnového fondu: „Ano, bylo to násilné, ale až do konce jsem s tím souhlasila, protože jsem ty peníze potřebovala.“ Jiná zase řekla: „Za dva tisíce eur neřeknu ne. Miluju cestování a navíc ve Washingtonu jsem do té doby nikdy nebyla.“ 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.