Ta říká, že roční spotřeba hnědého uhlí klesne během dvaceti let o 70 procent [1].
Ministerstvo průmyslu, které koncepci připravilo, v reakci na dlouhodobě nízké ceny uranu na světových trzích opustilo plány na rychlou přípravu k otevření nového uranového dolu u Brzkova na Vysočině. V delším horizontu však o těžbě uranu stále uvažuje. Přitom dosavadní těžba a zpracování uranu zanechaly obrovské škody na životním prostředí v řádu mnoha desítek miliard korun, které budou muset zaplatit daňoví poplatníci. Proto uvažovat o nové těžbě, jakmile to ekonomika dovolí, by mělo být nepřijatelné [2].
Přijetí koncepce v této podobě povede k pokračujícím konfliktům se starosty a obyvateli obcí, kteří s těžbou nesouhlasí a mají být omezeni stanovením chráněného ložiskového území.
Rozvoj jaderné energetiky označuje koncepce za plán A pro českou energetiku. Na obnovitelné zdroje – které jsou přitom na rozdíl od jaderného paliva opravdu domácím zdrojem – pohlíží jako na málo významný doplněk. Přitom podle expertní studie dokážou jen větrné elektrárny vyrobit stejné množství energie jako dva nové temelínské reaktory, jenže za šestinové náklady [3].
Surovinová politika také přehlíží nejdůležitější zdroj – energetickou a surovinovou efektivitu. Přitom například i konzervativní Mezinárodní energetická agentura (IEA) považuje energetickou efektivitu za hlavní „palivo“, na jehož využití je třeba se zaměřit. Doporučuje také České republice výrazně přidat v podpoře obnovitelných zdrojů [4]. Evropská komise spolu s Evropským parlamentem a členskými státy EU zase připravují tzv. Balíček oběhového hospodářství [5]. Cílem nových směrnic i národních zákonů bude výrazně omezit plýtvání surovinami a razantně zvýšit recyklaci odpadů.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Zachování limitů a efektivní využití uhlí před nimi je racionální plán. K jeho naplnění je však potřeba zavřít zastaralé uhelné elektrárny a vyměnit postupně všechny domácí kotle a kamna na uhlí za čisté zdroje. Zajistí to nejen plnění Surovinové politiky ČR, ale také zásadní snížení smogu. Škoda, že podobně realisticky nepohlíží vláda i na obnovitelné zdroje. Místo rozumné podpory výstavby obecních a občanských větrných elektráren preferuje šestinásobně dražší způsob vyrobení stejného množství elektřiny, kterým jsou nové jaderné reaktory.“
Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, řekl:
“Těžba uranu v České republice skončila vytěžením posledních tun v Rožné. Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, mělo jít o konec definitivní. Vláda se ale ke smůle obyvatel rozhodla dát novým uranovým dolům ještě šanci. Nezbývá než doufat, že nebude nikdy naplněna.”
Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl:
„Zatímco většina vyspělých průmyslových zemí cíleně rozvíjí obnovitelné zdroje energie, my přešlapujeme na místě. Naši politici se musí začít dívat dopředu, aby nám definitivně neujel vlak s pracovními místy a čistým ovzduším.“
Poznámky:
[1] Původní návrh obsahoval na str. 49 větu: „Na lomu ČSA schválená varianta řešení zatím ponechává otázku územně ekologických limitů podmínečně otevřenou.“ Aktuální verze už však říká (str. 49): „Na lomu ČSA ponechala vláda územně ekologické limity v platnosti.“
[2] Surovinová politika na str. 51 obsahuje také tento plán: “Celková strategie státu v oblasti uranového průmyslu, tedy ve věci dalšího využívání domácích zdrojů uranové rudy a zachování domácí produkce této vysoce strategické suroviny vychází ze tří vzájemně navazujících obecných kroků:
a) Dotěžení ekonomicky využitelných zásob na těženém ložisku Rožná do konce roku 2017.
b) Vytipovat nejvhodnější náhradní lokalitu (mimo oblast severočeské křídy), zpracovat pro ni předběžnou studii proveditelnosti, studii ekonomické vytěžitelnosti a hodnocení dopadů na životní prostředí a zvážit účelnost provedení geologického průzkumu takto vybraného ložiska.
c) Získaný časový prostor (cca 25 až 30 let) využít pro vědecký výzkum báňských a úpravárenských technologií, které by umožnily v budoucnu komplexně využít neopominutelné zásoby uranové rudy v oblasti severočeské křídy způsobem, který by nevratně nepoškodil životní prostředí, s cílem získat vědecky podloženou odpověď na otázku, zda budou tyto zásoby v budoucnu vůbec využitelné či nikoliv. “
[3] Analýza větrné energetiky v ČR, Komora OZE, 2015, http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2015/03/analyza_vetrne_energetiky.pdf
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
