Souboj o prvenství v umělé inteligenci představuje strategickou výzvu, která byla patrná i z toho, kolik vrcholných osobností z této technologické oblasti se dokázalo natlačit mezi pozvané na inaugurací amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď jsou jako opaření. Představa americké nadvlády byla drtivě rozleptána zprávou, že čínská konkurence uspěla s jinou větví vývoje AI, která dosahuje srovnatelného výkonu s desetkrát nižšími náklady. A že se obejde bez špičkových čipů navrhovaných americkou společností NVIDIA, kterou její technologické prvenství vyšvihlo na špici nejcennějších společností světa.

Akcie NVIDIA ztratily 18 procent během obchodování. Poprask, který zavládl na světových burzách, nemá pamětníka. Při obrovské kapitalizaci této společnosti to znamená, že panika jí spálila 560 miliard dolarů. To máte, jako když mávnutím kouzelného proutku zmizí hodnota veškeré výroby služeb ČR za dva roky. (ZDE) Shodou okolností jde o částku, o které se ještě v pátek mluvilo jako o největší investici amerických dějin. Nový americký prezident Donald Trump, hnaný vizí obnovy americké hegemonie, ohlásil hned v prvním týdnu své vlády, že vytvoří podmínky pro (soukromé) investice do datových center pro umělou inteligenci nejprve ve výši 100 miliard dolarů, a později dokonce 500 miliard dolarů.

Reakce na Trumpův plán byla okamžitá, Meta (vlastník Facebooku) slíbila, že ještě letos zdvojnásobí svůj investiční plán na 65 miliard dolarů, což zvedlo cenu jejích akcií na rekordní úroveň. Další giganti OpenAI, SoftBank a Oracle vytvořili společný podnik pro výstavbu datových center a infrastruktury pro AI za 100 miliard dolarů. Jenže už 20. ledna, v den Trumpovy inaugurace, prakticky neznámá čínská společnost DeepSeek ohlásila, že její nový model umělé inteligence R1 umí totéž jako konkurenční o1 od OpenAI, ale za zlomek ceny a se zlomkem energetických nároků.