Souboj o prvenství v umělé inteligenci představuje strategickou výzvu, která byla patrná i z toho, kolik vrcholných osobností z této technologické oblasti se dokázalo natlačit mezi pozvané na inaugurací amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď jsou jako opaření. Představa americké nadvlády byla drtivě rozleptána zprávou, že čínská konkurence uspěla s jinou větví vývoje AI, která dosahuje srovnatelného výkonu s desetkrát nižšími náklady. A že se obejde bez špičkových čipů navrhovaných americkou společností NVIDIA, kterou její technologické prvenství vyšvihlo na špici nejcennějších společností světa.
Akcie NVIDIA ztratily 18 procent během obchodování. Poprask, který zavládl na světových burzách, nemá pamětníka. Při obrovské kapitalizaci této společnosti to znamená, že panika jí spálila 560 miliard dolarů. To máte, jako když mávnutím kouzelného proutku zmizí hodnota veškeré výroby služeb ČR za dva roky. (ZDE) Shodou okolností jde o částku, o které se ještě v pátek mluvilo jako o největší investici amerických dějin. Nový americký prezident Donald Trump, hnaný vizí obnovy americké hegemonie, ohlásil hned v prvním týdnu své vlády, že vytvoří podmínky pro (soukromé) investice do datových center pro umělou inteligenci nejprve ve výši 100 miliard dolarů, a později dokonce 500 miliard dolarů.
Reakce na Trumpův plán byla okamžitá, Meta (vlastník Facebooku) slíbila, že ještě letos zdvojnásobí svůj investiční plán na 65 miliard dolarů, což zvedlo cenu jejích akcií na rekordní úroveň. Další giganti OpenAI, SoftBank a Oracle vytvořili společný podnik pro výstavbu datových center a infrastruktury pro AI za 100 miliard dolarů. Jenže už 20. ledna, v den Trumpovy inaugurace, prakticky neznámá čínská společnost DeepSeek ohlásila, že její nový model umělé inteligence R1 umí totéž jako konkurenční o1 od OpenAI, ale za zlomek ceny a se zlomkem energetických nároků.
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
Napřed to zaujalo jen pár expertů, kteří dílem výskali nadšením a dílem brumlali pochybnosti. Přemítalo se, jaké triky jsou v pozadí. Kolik skutečně stál vývoj zařízení, které teď předvedlo pár testů, ale neukazuje průmyslový rozměr problémů. Jestli je pravda, že pracuje se staršími chipy, protože pak by byl vtip ve strategii procesů, které běhají po kratších a přímějších drahách.
Do toho se nebudeme zapojovat. Zdrcující odpověď na burzách naznačuje, že analytici největších finančních fondů, které tyto hračky zásobují kapitálem, berou riziko slepé uličky vážně. Zrovna v NVIDIA jsou velkými akcionáři největší světové fondy Blackrock nebo Vanguard.
Vývoj špičkových technologií je cesta bažinou. Kdo je trochu odrostlejší, ví, jak kruté byly zvraty třeba na trhu pamětí, kde maličké flešky vyhubily plastové disky. Nebo jak streaming zrušil hudební nosiče. Uskočit ze špatné stezky přitom není snadné. Guru inovací, harvardský profesor Clayton Christensen mluví o „dilematu inovátora“, který je mučen představou, že by měl dosavadní investice zahodit, když vidí nadějné nedochůdče něčeho převratně nového.
Když dá přednost zlepšování toho stávajícího, za větší prachy a vyšší cenu, jen oddálí a prohloubí pád, až starý trh úplně zmizí. Výrobce nejlepších barevných filmů Kodak by mohl vyprávět. A teď si zkuste představit, kolik už se do umělé inteligence nainvestovalo! Zbytečně?
DeepSeek je prakticky neznámá čínská firma, protože zatím nevystupuje na trhu. Dává přednost svobodě akademické práce, protože jinak by podléhala docela náročné státní regulaci umělé inteligence. Ještě důležitější je její metoda „otevřených inovací“, to znamená, že svůj kód zveřejní. Je to stále jakési globální veřejné výzkumnické cvičení. Její největší konkurent OpenAI, která přišla jako první s generativní umělou inteligencí ChatGPT, byla taky otevřená (to je to „open“). Jenže zakladatel Sam Altman měl pocit, že bez tržního úspěchu už se dál nedostane. Tím se dostal do sporu s partnerským Microsoftem.
Nakonec se to urovnalo, ale jedná se o strategické rozhodnutí. Žádná společnost světa si nedokáže koupit a uzavřít ve svých laboratořích tolik špičkových expertů, kolik jich přiláká kvalitní záměr, který je otevřený každému, kdo k tomu má co říct. Legendou se stal první velký otevřený projekt internetu Wikipedie, ale v oboru umělé inteligence to jde také. Je tam nějaká „licence MIT“, jejíž podstatu neznám, ale půjde zřejmě o to, aby to někdo nezmršil. Ve skutečnosti se otevřený kód moc snadno ukrást nedá, protože tomu rozumí jen pár lidí a ti se mezi sebou znají. Vypadnout z tohoto společenství se rovná dávnému trestu smrti, kdy hříšník byl vyhnán do pustiny, kde bude jen on a divá zvěř.
Zpráva o tom, že DeepSeek zvládne nejnáročnější úkoly umělé inteligence bez špičkového nářadí, musel opařit i minulého prezidenta Joe Bidena. Ten ještě v posledním týdnu své vlády stanovil nová omezení pro export nejnovějších čipů. Číňané měli být udržováni o dvě generace zpátky. Měří se to hlavně hustotou obvodů nacpaných na křemíkovou destičku, když ty nejlepší honí bity po drahách širokých pouhé 2 nanometry (nm, miliontiny milimetru), zatímco do Číny se směly prodat jen ty se 7 nm. (ZDE)
Vedle toho, že malá čínská parta, obklopená globálním tvůrčím prostředím, dokázala totéž jako americký gigant, střežící svá tajemství, je tu ještě další převratná změna. Kapacity AI mohou být menší a dostupnější specifickým uživatelům. Některé zjednodušené modely se mají vejit do lepšího notesu.
To možná chvíli potrvá, ale už teď je třeba znovu uvažovat o tom, jakou infrastrukturu bude nová generace umělé inteligence požadovat. Donald Trump vyjádřil obavu, že pro jeho plány s AI nebude dost elektřiny. Proto se tak rozhodně pustil do odchodu od zelené transformace. Bez toho by se nehnul z místa. Americké elektrárny už se vrátily k uhlí. Břidlicový plyn, který se má znovu těžit, kde se dá („Drill, baby, dril!“), hraje v elektřině okrajovou roli.
Datová centra, obrovský žrout elektřiny, mohou být menší a investice do elektráren nemusí být tak naléhavé? Dá se na to vsadit? To je právě to dilema, které se ohlásilo úprkem od akcií výrobce čipů, který to má možná spočítané. Je tu totiž ještě jedna čínská novinka, která se týká unikátní technologie výroby těch nejnáročnějších čipů s vodiči teninkými na 2 nm, tedy jen na pár atomů. Vyrábí se technologií, které se říká extrémní ultrafialová litografie.
Abych to zkrátil, jedná se o využití záblesků vzniklých zásahem vysokonergetického laserového výboje do nepatrné kapičky cínu. Záblesk světla tak vysoké frekvence, jakou jinak nedokážeme vytvořit, se pak žene přes soustavu zrcadel až ke vznikajícímu čipu, kterému kreslí jeho obvody. Jen nejvyšší frekvence světla zvládne tu teninkou čáru.
Litografické stroje ASML, které to umí, dokážou vyrobit jen v Nizozemsku. Ta kapička cínu se vystřeluje na to správné místo a musíte se do ní trefit v letu, pořád, milionkrát, a znovu milionkrát. Vždycky. Prý je to nejnáročnější technologie světa. Pro Čínu je na stroje ASML embargo, jak jinak. Jenže výzkumák v čínském Charbinu loni předvedl jednodušší cestu, jak to vysokofrekvenční světlo vybudit. Jeho laser pálí do cínové mlhy, plazmatu. Záblesk tam je. Teď ještě, aby tam byl vždycky a zamířil na to správné místo. (ZDE)
Hotové to není, ale kdo by neměl z těhle Číňanů nervy nadranc. Embargo má sloužit k tomu, aby něco neměli, ne aby si to udělali sami…
(Upraveno s čerstvými čísly z pondělního večera)
Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
