Projekt VIVA v katastru obce Lipno nad Vltavou se skládá z 10 bytových domů, 15 rodinných domů, 2 venkovních bazénů, klubu s restaurací a wellness. A v této podobě získal územní rozhodnutí, protože Krajský úřad v Českých Budějovicích rozhodl, že projekt nemusí mít posouzení podle EIA. Nemusí být tedy posouzen jeho vliv na životní prostředí. Nejvyšší správní soud ale 16. ledna vyhověl žalobě Sdružení pro záchranu prostředí Calla. Územní rozhodnutí zrušil a potvrdil, že kontroverzní projekt musí nejprve projít řádným procesem posouzení vlivů na životní prostředí.
Místní spolky na Lipensku bojují proti masové rekreační výstavbě
Už několik let si místní občané na Lipensku stěžují na extenzivní investiční výstavbu apartmánů a bojují proti dalším podobným záměrům. Výstavba s sebou nese řadu negativních dopadů na kvalitu života místních obyvatel, a to všechno se děje za častého porušování a obcházení zákonů, správních rozhodnutí a nerespektování podmínek EIA. V tomto případě však jde o to, že se nerespektování zákonů vyměnilo za sofistikované obcházení zákonů.
Po formální úpravě projekt u úředníků prošel
Investor projekt VIVA nejprve předložil jako rekreační resort. Poté, co mu úředníci Krajského úřadu v Českých Budějovicích sdělili, že v této podobě bude muset být posouzen ve zjišťovacím řízení z hlediska vlivů na životní prostředí (EIA), investor projekt formálně upravil a předložil ho jako „komplex určený k trvalému bydlení“. Na základě této zjevně účelové změny Krajský úřad v Českých Budějovicích rozhodl, že projekt podle EIA posouzen být nemusí, a investor následně od stavebního úřadu ve Vyšším Brodě získal územní rozhodnutí. Projekt o celkové rozloze 4,5 ha na zalesněném břehu jezera, který se skládá z 10 bytových domů, 15 rodinných domů, 2 venkovních bazénů, klubu s restaurací a wellness, tak dostal zelenou.
Ekologické spolky proti tomuto nezákonnému postupu podaly podnět, kterému Krajský úřad v Českých Budějovicích nevyhověl, jak jinak. Kdyby mu vyhověl, přiznali by úředníci, že poprvé špatně rozhodli. Spolek Calla tedy následně podal žalobu na zrušení územního rozhodnutí. Krajský soud v Českých Budějovicích ji zamítl, proto podal spolek kasační stížnost.
Verdikt soudu je nekompromisní
Mohou Němci přestat cítit vinu za své rodiče, prarodiče a praprarodiče, jak jim radí Elon Musk?Anketa
Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 16. ledna 2025 územní rozhodnutí zrušil a potvrdil, že kontroverzní projekt musí nejprve projít řádným procesem posouzení vlivů na životní prostředí ve zjišťovacím řízení. V odůvodnění verdiktu soud mimo jiné uvedl, že „... existují-li pochybnosti o tom, zda záměr podléhá zjišťovacímu řízení EIA, je namístě jej s ohledem na princip předběžné opatrnosti a prevence provést.“
Dále je v rozsudku uvedeno: „Jsou to právě možné vyšší dopady stavby a zejména provozování rekreačního areálu na životní prostředí, které jsou důležité při hodnocení, zda záměr pod tento pojem spadá či nikoliv. Při tomto pohledu není relevantní, k jakému druhu rekreace, vlastníků či turistů v bytech, apartmánech či hotelech, bude záměr sloužit – rozhodné je jeho umístění do přírody a předpokládané následné emise vzniklé užíváním.“ Tak doufám, že se tento rozsudek dostane také do rukou českobudějovických krajských úředníků, aby až budou rozhodovat o dalším developerském projektu na Lipensku, měli jasno.
Podle rozsudku byl žalovaným Městský úřad Vyšší Brod, což je úřad, který vydal územní rozhodnutí. Osobami zúčastněnými na řízení byly právnické a fyzické osoby: Povodí Vltavy, Luční jez, a. s., jejímž jediným akcionářem je Michal Šnobr ze Strakonic, obec Lipno nad Vltavou, fyzická osoba M. K a společnost Nemomax Lipno, s. r. o. Jejím vlastníkem je Avant investiční společnost, a.s. z Prahy.
„Pokud by investorovi jeho formalistický přístup prošel, získali by další developeři návod, jak se v podobných projektech zákonu EIA vyhnout. Soud prostě konstatoval, že když se bytová výstavba projektuje v rekreační oblasti, daleko od obce v lese a na břehu jezera, pak to může být rekreační resort a musí splnit odpovídající zákonné povinnosti,“ komentuje rozhodnutí soudu Jiří Řehounek z Cally.
Rozhodnutí soudu je podle spolku Calla precedentní. Podobné „převlečené" projekty musí procházet řádným posouzením dopadů na životní prostředí bez ohledu na to, jak je investor formálně označí. Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu není žádný další opravný prostředek možný, projektem se budou muset znovu zabývat Městský úřad ve Vyšším Brodě a Krajský úřad v Českých Budějovicích.
Celé znění rozsudku najdete ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
