Ještě před nedávnem MF informovalo občany, že jsme vyhráli spor o dodatečnou solární daň, kterou stát vedl s majiteli solárních elektráren. Že se jedná snad o 2 nebo 4 mld. Kč? Nenápadný článek v médiích upozornil na možnost prohry arbitráže, kterou vedou investoři do solárních elektráren s českým státem.

Se znalostí věcí mohu upozornit, že to nebude jediný dopad do veřejných financí (financí každého občana) v souvislosti s fotovoltaickým tunelem, který je spojen s nekompetentním rozhodováním těch, kteří mají občanům sloužit, nikoliv je odírat.

Špatná legislativa: Úmyslně, nebo z hluboké neznalosti dopadu na společnost, byla nastavena špatná legislativa, počínaje zákony a podzákonnými normami. Chaos v legislativě byl umocněn zmatečnými vyhláškami ERÚ a libovůlí státních úředníků při přidělování licencí, či výkladovými stanovisky ERÚ, které nemohly být nad zákon nebo vyhlášky. Umělé „vybržďování“ investorů, kteří nepatřili do party, lze uvést na tzv. rezervacích kapacit, které se po ukončení boomu začaly uvolňovat. (V této oblasti byla poškozena celá řada investorů. Někteří měli elektrárny hotovy mnoho měsíců před koncem roku 2010 a nebyli připojeni. Jiní neměli šanci vůbec, přestože vlastnili například patent na solární aplikace a byli uznávanými odborníky v této oblasti. Možnost investovat byla umožněna (místo odborníkům v oboru) například soudci. V této oblasti odhaduji škody na řadu mld. Kč, pokud se budou všichni postiženi investoři a podnikatelé bránit.

Důmyslně vyrobené korupční prostředí: Stát připravil nesmyslně „štědré“ finanční pobídky pro investory do obnovitelných zdrojů – FVE. Z veřejných financí umožnil neomezené čerpání neodhadnutelných finančních prostředků, nejen na dotace do výkupních cen energie, ale další různé souběhy investičních podpor, garancí. Daleko později na rozmařilost podpory s dopadem na ekonomiku naší země jednoznačně upozorňoval rovněž NKÚ ve své kontrolní zprávě. 

Zcela neočekávaně stát měnil pro investory podmínky v průběhu realizace staveb a čerpání úvěrů. Každý podnikatel ví, jaký to má zničující dopad, když se investice oproti původnímu podnikatelskému plánu stává nesplatitelná. Stát měnil podmínky a dopad svého jednání vůbec nehodnotil, celou řadu investorů tím hrubě, zásadně poškodil. 

Výkup vysoce dotované energie z těchto zdrojů ponechal stát do roku 2013 v rukou soukromníků, bez evidentní kontroly, bez dostatečných pravidel pro měření. Bylo vytvořeno korupční prostředí, solidní investoři byli nebývale poškozeni, zhroutila se důvěra v investiční prostředí v České republice u řady solidních podnikatelů. Škody v této oblasti jsou nevyčíslitelné, dopad do národního hospodářství se dá jen těžce kvantifikovat. Došlo k poškozeni důvěryhodnosti investičního prostředí, za které je stát zodpovědný. Došlo k vytvoření podmínek pro podvody, které se mnohdy tolerovaly.

Dodatečná solární daň, měla a má napravit špatně nastavené výkupní ceny. Do jaké míry je to legální cesta se občané dozvědí, jakmile budou ukončeny arbitráže. Již nyní víme, že i v této arbitráži stát může opět prohrát a není to poprvé. Však co, daňový poplatník zaplatí! To, že je dodatečná daň za hranou pravidel, bylo zřejmé. To, že se v průběhu pobídky pro investory měnily nejen legislativní, ale i „jiná“ pravidla, dalo naší zemi punc mafiánského prostředí. Ochrana investic, která by měla být v každém demokratickém státě zásadním ukazatelem, nedotknutelná, jedním z hlavních ukazatelů spolehlivosti a věrohodnosti státu, se ukázala být jen hříčkou v rukou nekompetentních politiků a do jisté míry i justice. 

Pře-kompenzace: I lajka napadne, proč odpovědní tento problém, na který upozorňovala Alena Vitásková a požadovala nápravu, později i EK, nebyl doposud řešen. Náprava byla jednoduchá, všichni investoři by obdrželi to, co zákon umožňoval. Doposud nic. Prezident Miloš Zeman opakovaně na to i nyní upozorňuje, premiér Babiš pokyvuje hlavou, jako by rozuměl a nakonec udělá pravý opak. Najmenuje do Rady ERÚ osoby, které tyto ceny v rozporu se zákonem nastavili. Trávníček, Krejcar a další. Škoda, která vzniká v této oblasti, se odhaduje na 162 mld. Kč. Opakované trestní oznámení státní zástupce Radek Mezlík statečně zametá pod koberec.

Odebíraní licencí: Probíhající soudní procesy u některých elektráren, které koncem prosince 2010 prokazatelně stály a vyráběly elektrickou energii, následně bezpečně celých deset let. Pak jim soud licenci odebere.  To znamená, že tato elektrárna nemůže vyrábět a dodávat do sítě. To znamená, že miliardové investice jsou zmařeny. Snažím se vypátrat, co se tímto šlendriánem sleduje, a ptám se: A) je to v souladu se zákony? B) je záměr zlikvidovat podnikatele, investora nebo poškodit příslušnou banku? C)nebo jsou panely v takovém stavu, že již nemohou vyrábět a je lepší jim soudně odebrat licenci? D) je to další hra mocných, že takto poškozený investor to nakonec u mezinárodních soudů vyhraje a vydělá miliardy od státu na

odškodnění? E) nebo máme tolik elektrické energie, že si tímto krokem omezujeme výrobu z těchto nestabilních zdrojů, které jen zatěžují distribuční a přenosovou sítˇ?

Je celá řada otázek, co se to vlastně děje. Ve vězeních si odpykávají trest z velké části slušní lidé, kteří se jen snažili dělat svoji práci a vesměs ji dělali dobře. Kdyby ji dělali špatně, tak by u těchto elektráren byla celá řada smrtelných úrazů, požárů a dalších neštěstí. Ti, co se skutečně chovali zločinně, vesměs potrestání vůbec nebyli a připravují další ožebračení obyčejných občanů v jiných dotačních projektech.

Likvidace slušných podnikatelů, živnostníků a investorů dosáhla v České republice nevídaného rozměru. Nebudu se zastávat byznysu kolem obnovitelných zdrojů energie, nebudu se zastávat dotačních projektů. Na tuto oblast mám zásadně odlišný názor, než mají podporovatelé tohoto módního trendu. Já dotacím nefandím, přesto vyžaduji, aby se občané, firmy, investoři státem nepoškozovali.

Zůstanu tedy jen u podvodu státu na investorech, podnikatelích a občanech, na  likvidaci těch, kteří „si chtěli“ zajistit vysoké příjmy z fotovoltaických elektráren. Příjmy, které jim stát ve své pobídce nabízel. Stát touto investiční pobídkou připravil paskvil, nikoliv transparentní prostředí. Zákony a podzákonné normy, cenová rozhodnutí ještě v průběhu měnil a to tak zásadním způsobem, že si nakonec sám nevěděl rady, co s tím. Nelze opomenou korupční prostředí, které svým postupem umožnil a jednoznačně podpořil. 

Místo toho, aby stát řešil, co napáchal, tak nastaly restrikce. Za restrikcemi chce schovat svoji neschopnost vykonávat službu pro občana, která mu byla veřejnosti svěřena. Jako příklady restrikcí opakovaně uvádím znemožnění podnikání, dodatečné daně, blokace kapacit, trestní stíhání mnohdy ve vymyšlených kauzách u vybraných investorů, deset let po boomu, se zastavuje výroba elektřiny ve funkčních elektrárnách, kterým soudy odebírají licence, probíhají soudní spory kolem těchto elektráren a odsuzují se zcela nevinní lidé. 

Nejvyšší soud v jedné z kauz uvedl:

„Nejvyšší soud má potřebu na tomto místě ještě poznamenat, že se zřetelem na obecně vnímaný princip spravedlnosti, k jehož naplnění je právo společenským nástrojem, měla být patrně věnována orgány trestního řízení přinejmenším stejná pozornost osobám, činným v aktuální době rozhodovacích procesů o udělení či neudělení licencí pro fotovoltaické elektrárny, jako byla věnována osobám, majícím v časovém odstupu řádu roků zpětně posuzovat korektnost tehdejších rozhodnutí při ne zcela vyhraněných náhledech na právní stav věci.“

Nejvyšší soud se pozastavil, nicméně vláda premiéra Andreje Babiše jmenovala do nejvyšších funkcí ERÚ osoby, které se na solárním boomu podílely a vytvořily podmínky pro jeho vznik. Přes upozornění občanské veřejnosti premiér Babiš jen umocnil podivné praktiky na ERÚ, kde situace kulminuje a za tento úřad v důležitých

oblastech, jako například teplárenství, jednají „poradci“, kteří jako bývalí nejvyšší činitelé ERÚ se rovněž na „fotovoltaické katastrofě“ podíleli. 

Kdo jednou uhradí všechny škody, které zcela vadným rozhodováním, nejen politiků, ale i OČTŘ, justici, státních úředníků, nám občanům, podnikatelům a celé společnosti vznikly s tímto „pravděpodobně úmyslně“ špatně nastaveným byznysem? Poškozeni jsme nakonec byli my všichni, byli jsme poškozeni a to v řádech stovek miliard korun. 

Závěrem je potřeba uvést a jsem bytostně přesvědčena, že primát občana je nad stát, a stát se musí začít chovat k nám občanům slušně, jinak takový stát přece nepotřebujeme. Pak se nedivme, že Manifest IAV – Občanů poškozených státem a doposud mlčící většiny, získává podporu.

Ing. Alena Vitásková – předsedkyně IAV
Mluvčí a signatářka Manifestu IAV