Jde o populistického aktivistu Ivana Vilibora Sinčiče, šéfa nevládní organizace Lidská zeď, který mimo jiné tvrdí, že Chorvatsku bylo členství v EU vnuceno a že je země rozkradena bankéři a oligarchy.

Snaží se například různými akcemi zabraňovat nejchudším dlužníkům, aby je majitelé domů vystěhovávali na ulici. Chce bojovat proti současnému údajně nelidskému systému v zemi.

Všichni očekávali, zda zmíněný aktivista Ivan Vilibor Sinčič doporučí svým stoupencům, kterých bylo v prvním kole na 300.000, aby podpořili kandidátku, nebo kandidáta.

Sinčič však navrhl, aby oba kandidáty v druhém kole s lístků vyškrtli a napsali tam jméno jeho – tedy Sinčič.

60.000 lidí tak skutečně učinilo. Jejich hlasovací lístky tedy byly neplatné. A mohly sehrát podstatnou roli. Vítězce voleb dalo přednost jen 19.000 hlasujících, což je jen necelá třetina těch, kteří na výzvu Sinčiče své lístky znehodnotili.

Poražený prezident Josipovič už ale vítězce poblahopřál. Není jasné, zda se vrátí k pedagogice a skládání hudby, nebo zůstane v politice, i když po svém zvolení do funkce v roce 2010 ze sociální demokracie vystoupil.

Nová prezidentka Kolinda Grabarová-Kitarovičová je členkou nyní opoziční strany Chorvatského demokratického společenství, které znáte pod zkratkou HDZ. Tuto stranu založil před vypuknutím jugoslávských válek někdejší prezident Franjo Tudžman. Po jeho smrti se strana přetvořila ve středopravé uskupení.

Vítězství své kandidátky ve volbách prezidentských považují optimisté za předzvěst úspěchu i u voleb parlamentních, které by se měly uskutečnit letos.

Podle ústavy nemá chorvatský prezident příliš pravomocí. Je sice vrchním velitelem ozbrojených sil a může částečně ovlivňovat zahraniční politiku, nicméně nemá právo vetovat zákony parlamentní na rozdíl od svého českého protějšku, který tak činit může.

Nová prezidentka Chorvatska strávila dlouhá léta v diplomatických službách. V letech 2005 až 2008 byla ministryní zahraničí, poté velvyslankyní v USA. Několik let byla také v rámci kanceláře generálního tajemníka NATO odpovědná za styk s veřejností.

Výsledek je skutečně velmi těsný. Jasnou odpověď, kdo bude v Chorvatsku tahat za delší provaz, tyto volby nedaly.

V zemi je 20procentní nezaměstnanost, ekonomika je – jako ve většině okolních zemí –dlouhodobě v recesi.

Překvapením je nedělní 59procentní volební účast, což je o 14 % víc, než v kole prvním. Pro pravicovou kandidátku svědčil i fakt, že u moci je koalice okolo vládnoucích sociálních demokratů, která podporovala poraženého.

A levici se několik let nedaří zlepšovat životní úroveň a zázrak se nekonal ani po předloňském vstupu Chorvatska do EU, a tak důvěru, kterou měla po odchodu HDZ od moci po sérii skandálů, mimo jiné odsouzení jejího bývalého předsedy Sanadera za korupci, postupně ztrácí.

Vítězce nepochybně pomohla i vysoká účast voličů z bosenské Hercegoviny, kteří mají dvojí občanství a tradičně podporují politiky HDZ.

V největším městě Hercegoviny v Mostaru, jehož západní část obývají Chorvati, bylo nutné na některých místech pro masovou účast prodloužit dobu hlasování.

V zápalu vítězného nadšení Kitarovičová slíbila, že nikomu nedovolí, aby říkal, že Chorvatsko nebude bohaté. Chorvatsko prý dokonce bude nejbohatší zemí Evropské unie a celého světa. Nechme se tedy překvapit. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.