No, a teď když z obklíčení prchají tisíce vojáků, byť údajně spořádaně, musí s pravdou ven.

„Naše oddíly, tedy armáda a Národní garda, dostaly rozkaz k opuštění města v šest hodin místního času. Opustily město plánovitě. Vyšly s výzbrojí, tanky, obrněnými transportéry, nákladními automobily a další technikou,“ potvrdil ukrajinský prezident zprávy novinářů, kteří se před několika hodinami k Debalceve dostali.

Město je nyní plně obklopeno územím vzbouřenecké Doněcké lidové republiky. Mimo něj je údajně už minimálně 80 % donedávna obklíčených vojáků.

Separatisté všem na rozdíl od Petra Porošenka tvrdí, že ukrajinští vojáci masově odevzdávají zbraně, které zůstávají separatistům. Ti zatím nepovolili vstup pozorovatelům OBSE, kteří mají dohlížet na dodržování minských dohod z minulého týdne.

Své polínko do ohně pochopitelně přiložil i ruský prezident Vladimir Putin, když s neskrývaným výsměchem ukrajinské armádě konstatoval:

„Je jasné, že nechat se porazit od někoho, kdo ještě nedávno jezdil na traktorech (míněni separatisté), je trpké. Ale nerozvádějme to. Pojďme raději na základě minských dohod zajistit bezpečný návrat tamních obyvatel domů.“ 

Mezi vojáky je údajně mnoho mrtvých a raněných, kteří se pokoušejí dostat do nemocnice v Artěmivsku, který je pod kontrolou ukrajinských sil. Město je stále pod palbou separatistů, a proto jeho obyvatele zatím není možné evakuovat.

Proč se věnovala taková pozornost Debalcevu? Zaprvé tudy vede nejkratší spojení mezi Doněckem a Luhanskem. Za druhé odtud vede železniční odbočka do Ruska.

Jeho dobytí usnadní případné dodávky separatistům a také export zdejšího uhlí na východ. Pokud tedy o něj Rusko projeví zájem. V rozlohou největší zemi světa je ho totiž nadbytek.

Ukrajina hrozí zatím nekonkrétními odvetnými opatřeními. Nebudou již prý pro ni existovat garanti minské dohody, ale jen ruská strana, odpovědná za krizi, a jí podporovaní separatisté.

Každopádně jde o těžkou a citelnou porážku ukrajinských vojsk, a to několik dní po uzavření minských dohod, garantovaných prezidenty Ukrajiny, Ruska a Francie Porošenkem, Putinem a Hollandem, společně s německou kancléřkou Merkelovou.

Útok na Debalceve začal dva dny po minském summitu. Ukrajinská strana z počátku nereagovala, asi kvůli proklamovanému zastavení palby a politickým tlakům. Když v pondělí reagovat začala, bylo už pozdě.

Na závěr dejme slovo nejpopulárnějšímu zahraničnímu politikovi na Ukrajině, běloruskému prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi, západní Evropou naopak považovanému za diktátora. Ten nejen, že si užívá popularity jako hostitel obou minských summitů, ale nyní chce působit jako prostředník, který by domluvil ukončení bojů v Debalceve.

Ovšem po svém. Zajistí prý klidný a bezpečný odchod obklíčených ukrajinských vojáků. Ale pouze tehdy, pokud tito odevzdají Bělorusům zbraně, které ukrajinská armáda v oblasti měla.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.