Podle Porošenka podél hranice s Ruskem a pod záštitou policie Evropské unie. Když jsem před 20 lety trávil jako novinář v bývalé Jugoslávii, podobný problém nebyl.

V silách OSN samozřejmě nebyly srbské, bosenské, nebo chorvatské jednotky ani albánská Kosovská osvobozenecká armáda, ale byly tam jak ruské, tak ukrajinské jednotky. Ty druhé jmenované tam přijely s obrněnými transportéry a s další výzbrojí.

Domů odjížděly beze zbraní na nákladních autech. Výzbroj prý byla ukradena. Objevovala se pak, samozřejmě s přebarvenou původně bílou kamufláží OSN, s novou a to v srbských i bosenských jednotkách.

Ale teď zpět k Ukrajině. Stažení ukrajinských jednotek z Debalceve bylo klíčové především pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Teď se bojuje o Mariupol. Putin se dobře připravil na minský summit.

Už dávno měl dobytý Krym, teď je v rukou separatistů, které Rusko vojensky podporuje, i debalcevský železniční uzel. Teď prý hodlá postupovat na poli politickém, kdy se pokusí rozdělit současnou kyjevskou garnituru a zatím neznámo jak ji nahradit vládou proruskou. 

To by ve svém důsledku znamenalo, že Ukrajina přestane být státem, se kterým by chtěli na Západě jednat jako s možným členem Evropské unie, nedej bože Severoatlantické aliance.

Západ asi nemá, nebo možná má, ale nechce užít nástroje, jak Ukrajině pomoci. Kdyby byly na pořadu dne dodávky zbraní, komu by měly být svěřeny? 

Nezkušené ukrajinské armádě, která se potýká s vlnou dezercí asi těžko. Navíc, ukrajinští vojáci by s nejmodernější technikou nebyli bez výcviku schopni zacházet.

Rusko se pochopitelně bálo rozšíření NATO blíže ke svým hranicím a teď se snaží rozdělit evropské spojence. Posledním případem je Putinova návštěva Maďarska.

Tamní premiér Viktor Orbán sice dosáhl výhodné smlouvy na dodávky ruského plynu, nicméně přislíbil, že vláda v Budapešti bude proti dalším sankcím proti Rusku. Moskva chce rozbít jednotnou frontu EU a postupně dosáhnout zrušení všech evropských sankcí.

Co teď znamená výsledek summitu v Minsku minulý týden? Už od počátku panovaly pochybnosti, zda budou jeho podmínky respektovány. Nebyly.

Podobně jako po prvním summitu v září separatisté vyčkali jen několik hodin a pokračovali ve vojenských operacích. Skončily jejich výraznými územními zisky.

Spíše pesimistickou vizi má německý týdeník Der Spiegel. Jeho komentář konstatuje, že prezident Porošenko by měl konečně pohlédnout pravdě do očí a smířit se se ztrátou Donbasu. Ukrajina válku na východě nemůže vyhrát. Jestliže se o to navzdory všemu pokusí, bude to jen nahrávat vzbouřencům a Rusku. Názor komentátora v této chvíli asi není daleko od pravdy. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.