Několik osob bylo zraněno. Horníci také blokují silnice v okolí města. Jednání s vedením společnosti zatím nejsou úspěšná.

Státem vlastněná Jastřembská uhelná společnost má 26.000 zaměstnanců, což je největší podnik na těžbu koksovatelného uhlí v celé Evropské unii. Vedení odborů tvrdí, že včerejší potyčky s policií neorganizovalo.

Vedení společnosti chce jejímu krachu zabránit úspornými opatřeními, proto zrušilo dřívější dohodu, která garantovala počet pracovních míst a výši mezd.

To pobouřilo horníky, kteří považují za hlavní příčinu hospodářského výsledku špatnou investiční a obchodní politiku současného ředitele. Jeho odstoupení je hlavním požadavkem odborářů.

Pokud se tak stane, jsou podle jejich mluvčího připraveni v zájmu záchrany firmy utáhnout si opasky, tedy podstoupit zatím blíže nespecifikovaná úsporná opatření.

Problém má celopolské rozměry. Většina tamních dolů je s ohledem na současnou cenu uhlí prodělečná. Polské černé uhlí není schopné konkurovat tomu z ruských povrchových dolů.

Ale navzdory prohlášením premiérky Kopaczowé, že součástí plánu modernizace polské energetiky bude i omezení těžby a zavření části dolů, k žádnému radikálnímu řezu zatím nedošlo.

Z prostého důvodu. Ewa Kopaczowá dobře ví, že na podzim budou v Polsku parlamentní volby. A uzavírání dolů několik měsíců před nimi by jistě vládnoucí Občanské platformě snahu vyhrát potřetí za sebou neulehčilo.

Podle statistik, pokud Polsko zachová všechny své současné doly, bude prodělávat zhruba 400 korun na tuně uhlí. Polsko vyrábí přes 90 % elektrické energie z uhlí, což ho řadí na nelichotivé třetí místo na světě za Jihoafrickou republiku a Mongolsko.

Náklady na udržení dolů v provozu tedy budou muset částečně nést elektrárenské společnosti. Ty jsou ale pod dalším tlakem. Z Evropské unie chtějí jejich modernizaci, aby se snížilo ekologické zatížení jejich okolí.

Současná vláda se pochopitelně obává možnosti, že by roztrpčení horníci ve volbách hlasovali pro opoziční stranu Právo a spravedlnost.

Rozdíly mezi ní a Občanskou platformou nejsou velké a odborové organizace, pokud by se jednoznačně daly na stranu opozice, by mohly volby rozhodnout. Radikálnější část odborářů se už na stranu opozičního Práva a spravedlnosti daly.

Stávka v Jastřembské uhelné společnosti je časově neomezená. Otázkou je, zda stávkující horníky uklidní případné odvolání nepopulárního ředitele a dojde k nějaké dohodě. Její platnost bude omezená termínem voleb.

Když vyhraje Občanská platforma, bude muset polské hornictví stejně omezit, pokud na sebe nechce uplést bič nekonečného dotování prodělečných dolů na úkor jiných výdajů.

Řešit problém ale bude muset i současná opozice, tedy Právo a spravedlnost, nebo Svaz demokratické levice, nebo kdokoli se k moci dostane.

Vláda údajně připravuje plán na modernizaci oblastí s největšími uhelnými doly. Počítá při tom s prostředky z fondů Evropské unie.

Základem má být vybudování komunikací a postupné včlenění současných uhelných pánví do zvláštní ekonomické oblasti s centrem v Katowicích.

Polsko chce čerpat prostředky z takzvaného Junckerova plánu, který počítá s tím, že Evropská komise investuje do vytváření nových pracovních míst 300 miliard euro.

Otázkou je kolik z této částky Polsko získá. V minulosti si v čerpání evropských fondů nevedlo špatně. Svůj plán na modernizaci Slezska mají Poláci představit Evropské komisi 22. dubna. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.