Měla říci toto: „Chybí tu základní úcta. Vždyť i dřív, když jsem udělala přestupek a esenbák mi chtěl dát pokutu, tak když jsem mu řekla – To se nestydíte, když jste vyrůstal na mých pohádkách? – tak mě třeba nechal jet, ale teď je to úplně strašné. V tom se vážně nedá žít“. Měla také dodat, že má pocit, jako by vše ve své kariéře dělala zbytečně.  

Takže správný svět podle této osoby, která se zasloužila o stát, vypadá následovně. Základní úcta se projevuje v tom, že když celebrita poruší pravidla, žádný policajt se k ní nesmí zachovat jako k obyčejnému občanovi. Účast na natáčení televizních pohádek je propustkou do světa, v němž pravidla neplatí. I ten nejblbější esenbák za minulého režimu to věděl. Není divu, že člověk si pak připadá, že kariéru budoval zbytečně, když už ani takto jasné věci nejsou jasné.  

Jiřina Bohdalová sama úctu k pravidlům, byť poněkud jiné hry, projevila nedávno včas a na správném místě. A dostala státní vyznamenání. Policajt s plácačkou je nerozdává. Hlava státu ano.  

Prezident takto odměnil i další lidi, kteří vůči němu projevili úctu anebo ho přímo podporovali, i finančně. To bylo české provedení staré formulky L'état, c'est moi. Jenže nebuďme bezmezně kritičtí vůči samotnému pojmu politická loajalita. Miloš Zeman to okatě přehnal, když státní proměnil ve své soukromé. Jinak se ale politik bez loajálních spojenců neobejde.  

To bylo dobře vidět na nedávném thrilleru Boj o Lidový dům. Po vítězství se Bohuslav Sobotka obklopil těmi, kteří trvali i v té nejkritičtější chvíli na dodržování pravidel a loajalitě vůči stanovám strany, což je vnitrostranický zákon. Až na jednu výjimku, kterou je Milan Chovanec.  

Nejdříve byl loajální vůči hře bez pravidel, když odjel na lánskou schůzku s Milošem Zemanem. Pak nejspíše včas a velmi citlivě zaznamenal změnu větru. A už byl zpátky u předsedy, proti němuž včera hlasoval. Jako vklad si přinesl esemesku od Michala Haška, která sehrála úlohu klíčového corpus delicti. A vida, dnes sedí Chovanec vedle Sobotky při jednáních o vládě, dělá si zálusk na ministerstvo dopravy a chová se, jako by se nechumelilo. Taková politická Jiřina Bohdalová.  

Proč ale končit ponuře? Slyšte, jak se také dá ocenit loajalita. Ve Velké Británii budou policejní psi po odchodu do důchodu dostávat penzi, která musí pokrýt náklady na jídlo, bydlení a veterináře. Psi znají a dodržují pravidla, věrně slouží a nikdy nezradí. Ať žijí!

Autor je komentátorem deníku Právo.