Proto navrhujeme koncepci důchodového systému, který je stabilní, nepodléhá výše uvedeným faktorům a zajišťuje, že každá generace vydělává na svůj důchod sama a nečeká na zajištění svého důchodu od generace nastupující.

Jak to provést? Stát zřídí banku důchodového pojištění do které každý pracující, zaměstnavatel, právnická a fyzická osoba povinně odvede příslušné procento z hrubé mzdy na osobní účet konkrétní osoby v produktivním věku. Pracující i zaměstnavatel toto budou dělat po celý činný věk zaměstnance, do šedesáti let jeho věku a po dožití této věkové hranice mu banka tento vklad vyplatí v celé výši plus 0,5% úrok. V případě úmrtí pojištěnce do 60 let se jím uložené částka i ta odvedená zaměstnavatelem, odvede do rezervního fondu pojištění pro důchody (sirotčí, invalidní, starobní), při umrtí ve věku nad 60 let se tyto prostředky dědí. Pracuje-li pojištěný nad 60 let, na jeho osobní účet se povinně odvádí jak pracujícím, zaměstnavatelem, OSVČ a právnickou osobou polovina z předchozího povinného pojištění a druhá polovina na rezervní fond důchodového pojištění starobního, invalidního a sirotčího. Tímto systémem se nemění životní úroveň pojištěnce, protože v 60 letech jak např. uklízečka tak guvernér národní banky dostanou částku, kterou na důchodové zabezpečení po dobu své pracovní činnosti odvedli jak oni, tak jejich zaměstnavatel. Po dovršení 65 let dostává každý (od onoho guvernéra až po uklízečku) stejný starobní důchod ve výši minimální mzdy dané doby.

V případě osobního majetku nad 50 milionů se starobní důchod nevyplácí.

Do rezervního fondu důchodového systému pro důchody starobní, invalidní a sirotčí se odvádí paušální důchodová daň z každého robota, který odvádí práci za zaměstnance ve výši hrubé mzdy na jím zastávané pozici.

Banka důchodového pojištění je pod dohledem státu, za své hospodaření je odpovědna Parlamentu a vládě, které každoročně mohou zajišťovat auditorské kontroly. Provoz této banky probíhá za stejných podmínek jako u SBČS.

Samozřejmě že přechod od průběžného důchodového systému do navrhovaného důchodového systému vyžaduje přechodné období, což znamená, že prvních deset let funguje stávající důchodový systém s tím, že kdo vstoupil do produktivního věku a ti, kterým zůstává do dovršení důchodového věku 20 let již odvádějí částky důchodového pojištění na své účty, stejně jako jejich zaměstnavatelé. Prvních deset let přechodu průběžného důchodového systému se důchody dotují ze státního rozpočtu. Tímto způsobem zajištění bude důchodový systém stabilní, nebude podléhat demografickým a ekonomickým výkyvům a navíc si každý pojištěnec může založit komerční důchodové připojištění, které je od momentu založení dědičné a pojištěnec či jeho dědicové je mohou kdykoliv vybrat či zrušit.