Mír však není pouhým klidem zbraní, ale spravedlivým uspořádáním a na to, co je spravedlivé v tom či onom případě, existují různé názory, o nichž se lze mezi těmi, kdo mají stejnou vůli, dohodnout bez násilí. Takový mír však lze v našem světě udržet jen společným odhodláním důrazně zakročit proti každému, kdo jeho principy poruší. Individuální či kolektivní hrůza z násilí je patologickým projevem stavu, kdy lidé ztratí jasné vědomí životních hodnot a z nich plynoucí orientace v situacích krize. Lidé na Západě tak ztrácejí schopnost rozlišit, kdy mohou sílu použít spravedlivě a přiměřeně, proto v nich každé násilí vyvolává zmatek, panickou hrůzu.

Jednou reakcí je hysterický pacifismus, který člověka zdánlivě zbavuje odpovědnosti v situacích, které vyžadují násilné řešení. Druhou reakcí je popírání skutečnosti a uchýlení se do onoho vysněného světa, v němž všechno vyřeší dobré slovo. Politici postižení tímto způsobem uvažování se domnívají, že něco dobrého vykonali, když ve válečné situaci nepřiznají skutečný stav věcí, ale opíšou ho neutrálními výrazy. Předstírají sobě i druhým, že zachraňují mír, když namísto jednání v reálném světě odpovídají na situaci gesty ve virtuálním světě, jako například rozhořčeným prohlášením nesouhlasu se situací, ujišťováním veřejnosti, že „situace nemá vojenské řešení“ a diplomatickou iniciativou, která zvýhodní agresora.

Oč poctivější by bylo tváří v tvář válce na Ukrajině, kdyby evropští politici přiznali veřejnosti, že v dané chvíli je Evropská unie nejednotná, nerozvinula svojí zahraniční a bezpečnostní politiku, nemá dostatek zbraní ani vůle je použít, v důsledku čehož není schopná činit nutné kroky k obraně vlastního území a netroufá si popudit Putina vojenskou podporou ukrajinské územní celistvosti. Kdyby tedy naopak Putin zjistil, že Evropská unie je jednotná, že je schopná přijímat demokratickými postupy politická rozhodnutí a že má vůli je prosadit i odpovídající vojenskou silou, prohlásil by, že „situace nemá vojenské řešení“ a svolal by do Minsku diplomatické jednání, které by za jedinou hodinu dospělo k ukončení války. O tom, zda by následující polibek od Merkelové byl odměnou či trestem, nehodlám spekulovat. V každém případě by si ho pan Putin zasloužil.