Výdaje na zbrojení: větší než celý zbytek světa

Prezident Spojených států – laureát Nobelovy ceny za mír a nezpochybnitelný král smrtonosných dronů – se právě zapsal do historie, jako efektivní nastrčenec neoliberálního zastrašování a vydírání většinového zbytku světa. Jeho epická „bezpečnostní strategie“ jako by vyšla z pera scénáristů filmu Kmotr.

Vhodné instrumentárium k šikanování ostatních národů skýtá přebujelý vojensko-průmyslový komplex, před kterým varoval Obamův předchůdce, prezident Eisenhower již v roce 1961. “Potenciál katastrofického vzestupu zvrácené moci (vojensko-průmyslového komplexu) existuje a bude přetrvávat.“

Vražedná mašinerie se přesně podle tohoto předpokladu vymkla z pod kontroly federálních politických orgánů a celá desetiletí si již žije vlastním životem. Každoročně spolyká 55% veškerých státních výdajů, což činilo minulý rok 640 miliard dolarů – tedy o 33 miliardy více než zbytek světa dohromady.

Moloch chce krev

Útok z 11. září 2001 byl ve své podstatě ukázkou toho, co by nastalo, kdyby zlovolnému božstvu měly být odepřeny votivní dary cizí krve, Moloch by nezaváhal sáhnout po krvi svých vlastních dětí. V předvečer toho „dne, který nebude nikdy zapomenut“, vystoupil minstr obrany Rumsfeld a oznámil národu, že v Pentagonu nelze dohledat transakce za více než 2 biliony dolarů. „Nepřítel je blíže domovu. Je to byrokracie Pentagonu… vlastně, lze říci, že je to otázka života a smrti.“

Vojensko-průmyslový komplex představuje nedotknutelnou šedou ekonomickou sféru, která zcela ovládá politiku USA a vysává veřejné finance tak netransparentním způsobem, že nikdy nelze dohledat, kam peníze skutečně tečou: „Účetnictví Pentagonu jsou ve vrcholném zmatku, takže nikdo neví, co americké vojsko skutečně vlastní a za co utrácí...“

Molocha je nutno přikrmovat lidskými obětmi, nejlépe životy nevinných dětí, jak si libovala česká rodačka, svého času americká ministryně zahraničí Molochovy katedrály, Madeleine Albrightová v pořadu CBS 60 minut.

„Ano, je to těžká volba, ale stálo to za to,“ odpověděla „krvavá Madla“, přezdívaná také „balkánská řeznice“, na otázku redaktorky ke smrti půl milionu iráckých dětí v důsledku sankcí uvalených na někdejšího spojence a spolupracovníka CIA a MI6, Saddáma Husseina.

Připomeňme, že anglosaské tajné služby, nejenže dosadily Saddáma v roce 1963 k moci, ale vybavily jej i patřičným seznamem odpůrců, kteří pak byli nemilosrdně a systematicky likvidováni. Kvalifikované odhady hovoří o 1500 obětech.

Eskadry smrti

Této nechvalné praxi cílených likvidací se dodnes říká „Salvadorská opce“, podle analogického postupu eskader smrti v El Salvadoru, v osmdesátých letech, v době, kdy probíhala aféra „Iran-Contras“ Olivera Northa a miláčka českého ÚSTRU, jednoho z nájemných vrahů Pentagonu, Felixe Rodrigueze, který představoval článek tzv. Nixon – Bush konexe a je dodnes podezírán ze spoluúčasti na vraždě prezidenta Kennedyho.

Více o praktikách eskader smrti lze zjistit například z rozhovorů s bývalým členem těchto speciálních jednotek. „Nikdo se nikdy nesměl dozvědět, co jsme provedli našim spojencům, jinak by nám nikde na světě už nikdo nevěřil“.

Idol kultu smrti

Poslední bezpečnostní strategie se proto čte jako vyznání víry v modlu ničení a zmaru, jako krédo pro idol kultu smrti. Obama si hned v úvodu klade řečnickou otázku, nikoliv zda by Amerika měla vládnout, ale „jak budeme vládnout do budoucna“. Odpovídá si vzápětí, že „budeme vládnout silou“. Dále ujišťuje čtenáře, že „globální vůdcovství Ameriky zůstává nepostradatelné.“

Pak pokračuje vizí samozvaného dobývání světa: „Spojené státy budou používat vojenskou sílu jednostranně, bude-li to nezbytné, pokud to naše trvalé zájmy vyžadují: pokud budou naši lidé v ohrožení, pokud je ve hře naše živobytí, a pokud je bezpečnost našich spojenců v nebezpečí. Za těchto okolností, upřednostňujeme jednat společně se spojenci a partnery. Pokud naše zájmy nejsou v přímém ohrožení, je práh pro vojenskou akci vyšší. V takovém případě se budeme snažit mobilizovat spojence a partnery, aby sdíleli ono břemeno a dosáhli trvalých výsledků.“

Prezident Spojených států neopomene dodat, že na ostatní při tom samozřejmě, v podstatě kašle: „Budeme usilovat o multilaterální sankce, včetně sankcí OSN, kdykoli to bude možné. Ale budeme jednat samostatně, pokud to bude nutné.“

Boj proti Rusku a Číně

Na adresu svého největšího věřitele, Číny, sděluje Obama že „ke konkurenci budeme přistupovat z pozice síly a zároveň trvat na tom, aby Čína dodržovala mezinárodní pravidla a normy počínaje námořní bezpečností, konče obchodem a lidskými právy.“

K současným krizím, píše ve stejném výbojném duchu: „Budeme podporovat partnery, jako je Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, aby mohli lépe pracovat po boku USA a NATO, jakož i zabezpečit svou vlastní obranu. A budeme i nadále vnucovat Rusku značné finanční náklady sankcemi a jinými prostředky, a zároveň čelit klamné propagandě Moskvy, prostřednictvím čisté pravdy. (To není vtip, slovo pravda tam opravdu stojí!, pozn. PP)

Odrazíme ruskou agresi, a zůstaneme ve střehu vůči ruským strategickým schopnostem, a pomůžeme našim spojencům a partnerům, odolávat ruskému nátlaku, i v dlouhodobém horizontu, bude-li to zapotřebí. Zároveň budeme držet Rusku otevřené dveře k větší spolupráci v oblastech společných zájmů, pokud by mělo zvolit jinou cestu - cestu mírové spolupráce, která bude respektovat suverenitu a demokratický vývoj sousedních států. "

Obama neopomíjí ukázat jaksi rozpolcený postoj k wahhábistickému terorizmu, který mu, také díky jeho africkému klanu Obamů, nemusí být úplně neznámý.

Bratranec prezidenta USA, Mojžíš Obama v rozhovoru s Al-Jazeerou o charitě pro uprchlický tábor Dadaab, ze kterého byl veden teroristický útok na obchodní centrum West Gate v Nairobi.

„Společně s našimi spojenci a partnery, včetně mnoha zemí z regionu, jsme použili naše jedinečné vojenské schopnosti, abychom zastavili postup Islámského Státu v Iráku a Levantě a snížili jeho bojeschopnost. Zároveň spolupracujeme s našimi partnery při výcviku a vyzbrojování umírněné syrské opozice, abychom vytvořili protiváhu k teroristům a brutalitě Asadova režimu.“

Mimosoudní popravy prostřednictvím dronů

Mimo toto všechno a budování lepších zítřků v Amerikou dominovaném globálním hospodářském pořádku, „budeme šampionem (mimo jiné) lesbiček, gayů, bisexuálů a transsexuálů.“

„Americké hodnoty jsou (totiž) odrazem univerzálních hodnot, které hájíme po celém světě, jako například – svoboda projevu, vyznání a pokojného shromažďování; možnost zvolit si své vůdce demokraticky; a právo na spravedlivý proces a rovné zacházení při užívání práva.“

Toto tvrzení je pozoruhodné třeba ve světle mimosoudních poprav prostřednictvím bezpilotníků, které Obama osobně protiústavně autorizuje. K letošnímu roku padlo za oběť raketovým útokům bezpilotních letounů až 5000 lidí.

Obama se postupně dobírá závěru, v tom smyslu, že mezi tím vším je „Evropa naším nepostradatelným partnerem“ a „budeme pokračovat naši novou vstřícností vůči Kubě“ a „podpoříme lid těch zemí, kde je vykonávání demokracie ohrožené, jako je Venezuela“ A loučí se se čtenářem slovy „Uděláme toto všechno a ještě více, s jistotou, že mezinárodní systém, který jsme v závěru druhé světové války vytvořili, bude i nadále dobře sloužit Americe a světu“.

Obamova letošní bezpečnostní strategie zůstává tedy zjevně zcela v tradici kupování si přízně bohabojných pronárodů zrcátky, nůžkami, korálky a ohnivou vodou, pokud to jde po dobrém, a pokud to po dobrém nejde, tak dekami nakaženými paratyfem, bodáky a olovem. Lze tedy konstatovat, že přístup k dobývání surovin a území se od dob genocidy indiánů moc nezměnil. Vše vyjadřuje jediná věta, z níž je jasné, že se bohužel i letos máme na co těšit:

„Základním prvkem naší síly je naše jednota a naše jistota, že americké vůdcovství, v tomto století, stejně jako i v tom minulém, zůstává nepostradatelné.“

Vyšlo na Protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.