Betlémskou jeskyni nebo betlémské světlo je možné chápat jako místo zrození humanity. Dítě a jeho narození je vždy nadějí naplněnou krásnými vizemi. Tak se dívají matka i otec na své novorozeně.

Betlémské novorozeně je ztělesněnou nadějí vyjádřenou v textech Bible po více než dvě tisíciletí. Chápání Bible od počátku lidské historie, tak jako naděje vkládané rodiči do života dítěte, dostanou během let jiné a někdy i méně poetické obrysy. Tak je tomu i v případě Ježíše. O tom se více dozvídáme při četbě evangelií.

Ale to nejpodstatnější, co nám novorozený daroval, je zákon lásky. Jediná norma, která musí určovat veškeré jednání jednotlivce i společnosti. Mojžíšem proklamovaná láska k Bohu a člověku není chápána jako dvě rovnoběžky, ale přímky, které se protínají. Nepřipomíná nám to symbol kříže?

Není možné milovat Boha a nemilovat člověka. Stejně je to i naopak. Láska k Bohu, který překračuje horizont našeho poznání, chápání a celou naši existenci, nám dává kontrolní měřítko. Tak, jak máš rád toho posledního, se kterým se setkáváš, taková je tvá míra lásky ke mně, říká Bůh.

Často však slyším: „Ale přeci musím mít rád sám sebe! A pak teprve bližního. Copak to neřekl sám Ježíš?“ Ne v tom pořadí, jak to myslíš ty. Budeš-li sám sobě prvním předmětem lásky, pak budeš milovat sebe, nikoliv Boha nebo druhého člověka.

Chci při této příležitosti poděkovat i vám všem, mým věrným i náhodným posluchačům. Provázeli jste po čtyři roky mé kratičké glosy, někdy více a jindy méně povedené. Chtěl jsem, aby to vždy byly podněty k vašemu vlastnímu přemýšlení. Dík patří i vedení Českého rozhlasu, který mi tato vystoupení umožnil.

Zvláštní poděkování patří redaktorce Evě Hůlkové a jejím spolupracovníkům nejen za trpělivou ochotu naslouchat. Věřím, že k sobě najdeme cestu i v novém roce v nových médiích a těším se na další setkávání s vámi.

Láska však ze své podstaty vyžaduje obousměrnost a každá jednosměrka je slepou uličkou. Abychom dokázali opravdu milovat, musíme sebe sami dávat na druhé místo. Starý český překlad Bible to ve své doslovnosti zkreslil na známé: „Nebudeš-li nenávidět svůj život…“

Nepřiblížil však prvořadost darovat život za druhé. Odmítání těchto slov vede mnohé k onomu sebestřednému zdůrazňování našeho já. Tento postoj však je protimluvem jak proti Mojžíšovi, tak proti Ježíšovi. Ale jenom ni dva nás naučili, co je opravdová láska. A tak vám přeji láskyplné prožívání nejen vánoční doby. 

Komentář zazněl v pořadu Glosa Dominika Duky  |  Stanice: ČRo Radiožurnál