Eman Pluhař: Hledání koncepce památníku pro Jáchymovsko

17.02.2022 17:28 | Komentář

Rozhodnutí UNESCO o zápisu památky „Rudá věž smrti“ do seznamu Světového kulturního dědictví předurčuje i polohu už třicet let hledaného památníku pro politické vězně z Jáchymovska. Poloha je tedy v místě památky umístěné dnes v průmyslové zóně obce Dolní Žďár. Památka patřila k jednomu z osmnácti trestaneckých táborů, do kterých bylo zavlečeno několik desítek tisíc politických vězňů na těžbu uranu pro sovětské atomové bomby - a které po ukončení těžby zlikvidovalo Ministerstvo vnitra.

Eman Pluhař: Hledání koncepce památníku pro Jáchymovsko
Foto: commons.wikimedia.org/che
Popisek: Památník Vojna, v letech 1947-49 tábor pro německé válečné zajatce, v letech 1949-51 tábor nucených prací, 51-61 vězení pro politické vězně

Samotná památka “Rudá věž smrti“ je sto padesát metrů dlouhá průmyslová stavba sovětské provenience se sedmipatrovou věží pro konečné obohacení koncentrátu uranové rudy. Rudu, která byla svážena ze všech uranových dolů, vězni v přízemní části památky nejdříve třídili ručně, vytříděnou drtili v kulových mlýnech a drť vyváželi na špičku věže. Odtud padala ve větrném proudu z fukarů na dno věže a v pádu se dělila jako zrno od plev. Na dně „sběrače“ vězni drť a prach promíchali do jednotné směsi, napěchovali do transportních barelů a nakládali do železničních vagonů u rampy budovy. V extrémně radioaktivním prostředí rudu třídilo na tři sta vězňů z trestaneckého tábora Vykmanov. Radioaktivita v „třídírně“ se nikdy neměřila a přístroje pro měření radiace nebyly k dispozici. Vězni i dozorci si ale všimli, že rakovina zde byla častou nemocí (i proto název „Rudá věž smrti“) a onemocnělí vězni byli předčasně propuštěni z výkonu trestu, aby nezatížili statistiku tábora.

Z blízké silnice do Jáchymova je z „kulturního dědictví lidstva“ nevidět mnoho, snad jenom pouhá třetina věže. Pole je pokryto vrstvou odpadu po firmě Strojírny Ostrov, která z pozemku odešla a zanechala po sobě haldy stavební suti, zchátralé zdi kolem továrního pozemku a na spadnutí zchátralou tovární halu. Po úklidu pozemku by ovšem „Rudá věž smrti“ byla v krajině zdaleka viditelnou architekturou a fungovala jako poutač pro frekventovanou silnici do Jáchymova.

Z rozhodnutí UNESCO lze dále vyvodit, že hlavní informační prostor památníku může být sotva umístěn do památky. Statut památky UNESCO vyžaduje od státního vlastníka péči o památku a údržbu památky tak, aby se uchovala v původním stavu. Vylučuje proto přestavbu památky i stavební zásahy k jinému účelu. Příběh politických vězňů tak bude muset být umístěn na prázdném pozemku průmyslové zóny. Kde a jak za tímto účelem na pozemku postavit novou budovu, je otázkou pro architekta. Při hledání architektury se jistě uplatní motiv věže – ať už jako protiváhy „Rudé věže smrti“- anebo v podobě rozhledny, která je známou architekturou krušnohorské krajiny či obelisku, který nejlépe vyznačuje památné místo obětí a zdůrazňuje pietní charakter památníku. Možné jsou ovšem i kombinace. Známá je kombinace obelisku s rozhlednou v památníku G.Washingtona ve Washingtonu, která by se mohla v zmenšeném měřítku hodit i ve funkci brány u vjezdu památníku. Ať tak či onak, k pevnému jádru informačního prostoru patří v budově vstupní víceúčelová hala pro vzpomínková shromáždění, shromáždění ke státním termínům Dne památky obětí komunistického režimu a prostor pro veřejná čtení z knih uvězněných autorů a knižních novinek, přednášky historiků i komunální politika. A v tentativní kombinaci s výtahy k rozhledně a k dalším patrům patří k programu tematicky členěné výstavní a muzejní galerie (Peklo, ve kterém mrzlo, Moc vzpomínek, Muzeum, Svědectví archeologie atd.), kde je soustředěno hlavní vyprávění o příběhu politických vězňů a o dějinách trestaneckých táborů.

Turistické dalekohledy ve špičce rozhledny jsou vhodným nástrojem jak doplnit příběh politických vězňů o pohled na horskou kulisu trestaneckých táborů a současně otevřít památník širšímu spektru návštěvníků -včetně návštěvníků z lázeňského provozu Jáchymova a z turistických a sportovních resortů Krušných hor. V nabídce je vyhlídka na přírodní a historické památky Ostrovska, lázeňské hotely Jáchymova (Marie Curie, Radium Palace atd.), panorama s vrcholky Krušných hor, sjezdovky, lanovky, skiareály. Na kruhovém pultu v místnosti s rozhlednou mohou být vyznačena jména a poloha trestaneckých táborů a jejich hlavních úseků v panoramatu Krušných hor. Dalekohledy mohou nabídnout i vyhlídku na části města Ostrova jako vystřižené z románu George Orwella „1984“, na Dům kultury a Mírové náměstí města, odkud se vypravovaly vlaky s uranovou rudou, na nádraží, kde se vlaky sestavovaly, na imperialistickou architekturu „Sorela“ Kulturního domu a na jeho střeše na sousoší hrdinů těžby uranu od sochaře Jaroslava Šlezingera, vězně z trestaneckého tábora Vykmanov.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Budete nějak řešit docházku vašich senátorů?

A jestli ano jak? A nemyslíte, že by stálo za úvahu, aby všichni politici, teda i poslanci a ministři byly z větší části placeni za odvedenou práci? Třeba za to, jak často se účastní schůzí, hlasování, kolik předloží zákonů apod? Nemyslíte, že by to pak politiky motivovalo, aby opravdu makali? Netvr...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Milan Knížák: Falešná ekologie

12:16 Milan Knížák: Falešná ekologie

Za chvíli skončí výroba automobilů s výbušnými motory, kamna na dřevo a na uhlí, tepelné elektrárny …