Samotná památka “Rudá věž smrti“ je sto padesát metrů dlouhá průmyslová stavba sovětské provenience se sedmipatrovou věží pro konečné obohacení koncentrátu uranové rudy. Rudu, která byla svážena ze všech uranových dolů, vězni v přízemní části památky nejdříve třídili ručně, vytříděnou drtili v kulových mlýnech a drť vyváželi na špičku věže. Odtud padala ve větrném proudu z fukarů na dno věže a v pádu se dělila jako zrno od plev. Na dně „sběrače“ vězni drť a prach promíchali do jednotné směsi, napěchovali do transportních barelů a nakládali do železničních vagonů u rampy budovy. V extrémně radioaktivním prostředí rudu třídilo na tři sta vězňů z trestaneckého tábora Vykmanov. Radioaktivita v „třídírně“ se nikdy neměřila a přístroje pro měření radiace nebyly k dispozici. Vězni i dozorci si ale všimli, že rakovina zde byla častou nemocí (i proto název „Rudá věž smrti“) a onemocnělí vězni byli předčasně propuštěni z výkonu trestu, aby nezatížili statistiku tábora.
Z blízké silnice do Jáchymova je z „kulturního dědictví lidstva“ nevidět mnoho, snad jenom pouhá třetina věže. Pole je pokryto vrstvou odpadu po firmě Strojírny Ostrov, která z pozemku odešla a zanechala po sobě haldy stavební suti, zchátralé zdi kolem továrního pozemku a na spadnutí zchátralou tovární halu. Po úklidu pozemku by ovšem „Rudá věž smrti“ byla v krajině zdaleka viditelnou architekturou a fungovala jako poutač pro frekventovanou silnici do Jáchymova.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV