Edward Snowden, nejslavnější bývalý špion, přišel s nanejvýš zajímavou informací. Údajně je toho názoru, že iPhone od společnosti Apple má „zabudovaný“ speciální program, který mohou úřady aktivovat na dálku, aby získaly informace o uživateli.

Snowden iPhone nechce

„Edward nikdy nepoužívá iPhone. Má jednoduchý telefon,“ vysvětlil Snowdenův právník Anatolij Kučerena v interview s ruskou agenturou RIA Novosti. „iPhone má v továrním nastavení speciální software, který se může aktivovat, aniž uživatel jen hne prstem nebo cokoli zmáčkne. Přístroj o něm pak začne sbírat informace. Edward tedy iPhone odmítá z bezpečnostních důvodů.“

Není ovšem jasné, jestli onen „speciální software“ využívá ze standardních diagnostických nástrojů už v telefonu obsažených, nebo jestli si bývalý spolupracovník Národní bezpečností agentury (NSA) myslí, že bezpečnostní služby Spojených států našly způsob, jak operační systém od Applu nabourat. Obojí by bylo pozoruhodné vzhledem k tomu, co Apple neustále tvrdí – tedy spíše popírá.

Jablko v PRISMatu doby

Společnost Apple byla mezi prvními podnikateli v oblasti technologií, kteří byli nařčeni z účasti na programu PRISM, v němž NSA sbírala data soukromých osob i politiků bez jejich vědomí i souhlasu. Ten odtajnil, jak víme, právě Snowden, a také vysvětlil, jak projekt údajně fungoval: měl kombinovat video, hlasové nahrávky, přístup k fotografiím, dokumentům, emailům i záznamům o spojení mezi přístroji (logům). S pomocí všech dotyčných dat měl pak operátor možnost sledovat jak pohyb, tak komunikaci kteréhokoli z nás.

V době, kdy Snowden se svými obviněními přišel, společnost Apple vše okamžitě popřela s tím, že se programu PRISM neúčastní a neumožňuje vládním agenturám přímý přístup k serverům společnosti. Případ však pokračoval: Následující odhalení ukázala, že NSA mimo jiné vyvíjela jistý "špiónský" program – spyware, který byl zaměřen na iPhony. S jeho pomocí mohly mít bezpečnostní agentury přístup jak ke zprávám, datům, přenášeným v reálném čase mikrofonem, tak k datům uloženým v telefonu i údajům o poloze telefonu. Z uniklých dat však nebylo jasné, nakolik se podařilo program úspěšně zprovoznit a společnost Apple opět popřela, že by na vývoji podobného programu jakkoli spolupracovala.

Apple zkrátka systematicky tvrdí, že se nikdy neúčastnil s NSA vytváření žádných „zadních vrátek“ do některého ze svých produktů. Nebo že by si byl vědom pokusů NSA do jeho operačního systému proniknout. Prý si společnost vysoce váží soukromí i bezpečnosti svých uživatelů. U poslední verze operačního systému (iOS 8) pak prý zprávy, posílané telefony, neumí rozluštit ani sám Apple.

Skutečně?

Pokud tomu tak skutečně je, proč si asi Edward Snowden nepořídil iPhone? Odpověď je nasnadě. Rozumně uvažující člověk se Snowdenovým odhalením dnes už vlastně ani nediví. Naopak, divné by mu připadalo spíš to, kdyby se Apple podobného špehování neúčastnil.

Začíná se totiž zdát, že sledování všechno a všechny už dávno není „skandálem“, ale spíše nejnovějším „výstřelkem pokroku“, který společnost vesele „pro vlastní dobro“ přijímá. Jak jinak si totiž vysvětlit nejnovější iniciativu britské vlády, která hodlá z vysoce „filantropických“ důvodů zbavit své občany „nebezpečí a nepohodlí“ řízení vlastního auta?

O věci referoval mimo jiné Miroslav Pavlíček na AC24. Přemýšlivému člověku se nutně vtírá otázka, zda to náhodou nebyla právě snaha zvyknout populaci na všudypřítomné sledování, která způsobila zdánlivý „snowdenovský zázrak“, tedy fakt, že Edwarda Snowdena, ještě než stihl cokoli odhalit, dávno „neodtajnil“ na milion kousků nějaký ten americký dron...

Vaše vlastní auto? Zapomeňte...

Britská vláda oznámila plán na dálkovou kontrolu vozidel na silnicích pomocí wi-fi technologie, která má sloužit údajně k tomu, aby se zlepšila dopravní situace a „bojovalo“ se proti globálnímu oteplování. Poslední projev toho, co s sebou nese „internet věcí“ – tedy vybavení předmětů běžné denní potřeby přístupem na síť, které vyvolává oprávněné obavy těch, jimž ještě záleží na našem soukromí.

Dnes vydaná zpráva z Ofcom, tj. z vládního úřadu, pověřeného ve Spojeném království regulací komunikace (?!), předkládá úřadem vypracovaný „směrný plán“. Kupodivu se nejmenuje pětiletka a mohl by se realizovat „už do deseti let“. Podle „výnosu“ Ofcomu by měla auta mezi sebou komunikovat přes wi-fi bez vědomí řidiče, aby se „omezily zácpy.“

Ztrátou svobody proti oteplování. Hurá!

Mainstreamová média tyto návrhy chválí jako prostředek řešení dopravních zácp a nástroj, který ulehčí hledání parkovacího místa. „Auta na dálkové ovládání“ prý také poslouží ke snížení emisí „skleníkových plynů“, což dále přispěje ke snížení globálního oteplování, jehož existenci sice nikdy nikdo nedokázal, ale vem to nešť.

Ve všeobecném nadšeném halasu zaniká menší „detail“, který děsí nejen libertariány, ale obecně ty z nás, kteří ještě nevzdali boj o zachování zbytků soukromí: Britský stát totiž tohoto „všeobecného dobra“ hodlá dosáhnout zabudováním senzorů do aut. Ty pak budou bezdrátově vysílat informace do „centrálního systému řízení dopravy.“ Tento řídicí systém by pak každému vozidlu přidělil maximální rychlost, což by mělo mít „účinek rázové vlny“, v níž by každé jednotlivé vozidlo brzdilo a zrychlovalo na povel „choreografa“ s dálkovým ovládáním v ruce.

Databáze všeho a všech

Jinými slovy, britská vláda hodlá ve jménu omezení dopravy a pomoci životnímu prostředí odejmout vlastním občanům právo řídit auto.

Další „legrace“ spočívá v tom, že takovýto systém zjevně bude udržovat dokonalou databázi o pohybech každého jednotlivého řidiče v zemi (tedy v dnešních podmínkách téměř každého), kterou nejspíš půjde (jak by ne) využít k trestním vyšetřováním (ať již vykonstruovaným, nebo skutečným). Nádhera! Báječný nový svět.

„M2M senzory ve vozech a na silnicích budou monitorovat tvořící se zácpy a bezdrátově tuto informaci posílat do centrálního systému řízení dopravy, který bude automaticky uvalovat různá omezení rychlosti, která vylepší plynulost dopravy,“ konstatuje Ofcom. „Tento systém by rovněž mohl komunikovat přímo s vozy a směřovat je po obchvatových cestách, aby se vyhnuly zácpám a dokonce spravovat jejich rychlost.“

Zdi ze skla

Automobilka Nissan vyvíjí podobný systém, který by měl začít fungovat v Japonsku. A není sama. „Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických buduje celonárodní databázi ke sledování všech vozidel v reálném čase v rámci „tajného“ programu sběru domácích zpravodajských poznatků, který skenuje a ukládá stovky milionů záznamů o motoristech,“ hlásí Wall Street Journal.

Bývalý ředitel CIA David Petraeus v interview s Magazínem Wired v roce 2012 vítal příchod toho, že každé zařízení bude připojené na Internet, jako požehnání povznášející „skryté zpravodajství“ k novým výšinám.

Británie a Japonsko (spolu s čím dál tím „prošpiclovanějšími“ Spojenými státy) v tom určitě „nejedou“ samy. Spíše jsou prvními vlaštovkami „pokroku“, ukázkami fungování totality, která nepochybně brzy dorazí i do naší „zaostalé postkomunistické" střední Evropy. Nebo se o to aspoň pokusí.

Údajně „bohulibé“ projekty typu nových iPhonů a „chytrých aut“ však s sebou nenesou jen nebezpečí, kterého si všímají komentátoři –  totiž že se kolem nás zvolna svírají zdi dokonalého „skleněného vězení“ Jeremyho Benthama, v němž si nikdo z vězňů nikdy není jist, kdy ho „dozorce“ právě sleduje. Podobné technologické hračky nás především činí ještě bezmocnějšími a závislejšími na všemocném „bohu ze stroje“, který nás živí, šatí, léčí, říká nám kdy jíst, kdy spát, jak (rychle) jezdit a především – co si o čem myslet. Jinak řečeno: Vítejte ve světě Mediokracie 2.0.

Vyšlo na Protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.