Sotva se pořádně ochladilo, už to zase začíná - rýmičky a chřipčičky všeho druhu “kosí” českou populaci. Brzy nastoupí “chřipková epidemie”. A tak se každý pídí po receptu, jak co nejlépe vyléčit podobná “sezónní” onemocnění. Takové recepty samozřejmě jsou. Každý ale uzná, že nejlepším receptem je vůbec jimi netrpět.

Kudy ke zdraví? Do kuchyně!

Jenže jak to zařídit? Většina z nás přece žije v krajně (emočně i fyziologicky) stresujícím prostředí plném toxinů (jak to nazývá prof. Anna Strunecká, v “době jedové”) - ale ne každý může jen tak praštit s prací a odstěhovat se kamsi do přírody, aby “žil zdravě”.

Málokdo si uprostřed všeho toho shonu uvědomí, že není třeba “emigrovat” na venkov - a že ke zdraví nám může spíše než chemické laboratoře a lékařské ordinace pomoci místnost, kterou máme doma téměř všichni: kuchyň.

Přesněji řečeno úplně jednoduché recepty znamenající návrat k vaření podle našich babiček. Mezi nimi pak na místě prvním je opětné zavedení konzumace potravin, které naši předci byli zvyklí jídat denně - ale z našeho jídelníčku docela zmizely. A naopak vyhýbání se jiným potravinám, které konzumujeme obvykle několikrát denně - přestože nám ubližují.

Kysané zelí do deštného pralesa!

Z potravin našich babiček je třeba na místě prvním zmínit kysanou zeleninu - zelí, řepu, ale i další plodiny. Pokud jsou konzumovány správně, což se ovšem dnes málokdy děje, mohou nám výrazně pomoci se zdravím. A nejen pokud trpíme virózami a nemocemi dýchacích cest. Kysané potraviny nám pomohou si poradit i s mnoha moderními “zabijáky”. Třeba s chronickým únavovým syndromem nebo rakovinou, autoimunitními onemocněními a jaterními chorobami. Udělají nám službu, kterou naopak nezvládnou leckterá komerčně prodávaná probiotika.