Petro, bývalý člen partyzánského hnutí M-19, který předtím dvakrát kandidoval na prezidenta, v kampani sliboval odklon od dlouhodobě dominantní konzervativní politiky Kolumbie. Dvaašedesátiletý senátor porazil podnikatele Rodolfa Hernandeze, kterého krajní pravice přijala jako figuru k zadržení potenciálně vůbec prvního levicového vůdce země. Volbám dominovala především sociální témata, která se dostala do popředí poté, co v roce 2021 otřásly politickým establishmentem masivní sociální nepokoje proti rostoucí společenské nerovnosti.

Jak je v kolumbijské politice běžné, byl také opakovaně vyvoláván „přízrak Venezuely“. Navzdory Petrově spojení s levicovou politikou nově zvolený prezident Madurovu vládu často kritizoval a nepříznivě ji srovnával s bývalým krajně pravicovým kolumbijským prezidentem Álvarem Uribem. Caracas nicméně okamžitě vyjádřil přání obnovit diplomatické vztahy s Bogotou.

Petrovo vítězství jistě povede k prohloubení regionálních integračních procesů. Jedním z hlavních potenciálů nové vlády v Kolumbii je to, že bude podporovat proces latinskoamerické integrace z nekoloniální perspektivy – s větší autonomií a bez vlivu USA a proamerické OAS. Kolumbie tak přestane být regionální baštou k destabilizaci progresivních nebo nepohodlných vlád. Obnovení diplomatických vztahů by rovněž poskytlo materiální výhody milionům Venezuelanů žijících v Kolumbii a také milionům Kolumbijců ve Venezuele. Kromě společné hranice 2200 kilometrů mají tyto dvě země dlouhou a bohatou společnou historii.

Caracas přerušil diplomatické styky s Bogotou v únoru 2019 poté, co vláda Ivana Duqueho podpořila snahy o narušení venezuelských hranic pod rouškou poskytování „humanitární pomoci“. Odcházející prezident, chráněnec Uribeho, věrně následoval diktát Washingtonu a podporoval úsilí o změnu režimu v socialistické Venezuele. Petro se již dříve zavázal obnovit diplomatické vztahy s Madurovou vládou, což by pomohlo posílit mezinárodní postavení Venezuely. Vítězství levicové formace Historický pakt pro Kolumbii rovněž umožní znovu nastartovat mírový proces, který z velké části Duqueho vláda opustila. Neschopnost Bogoty plně implementovat ustanovení dohody z roku 2016 s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC) způsobila šíření násilí, zejména v pohraničních oblastech.

Je to poprvé za více než 200 let, co má kolumbijský lid konečně vládu lidu a pro lid. Triumfem uskupení Historický pakt bylo také zvolení Francie Márquezové, afro-kolumbijské političky z chudého regionu Cauca, první černošskou viceprezidentkou v dějinách země. Pokračuje tak levicový trend v regionu, který ponechává již jen hrstku zemí pod vedením pravicových politiků, včetně Brazílie, kde se obecně očekává, že se bývalý prezident Lula da Silva vrátí k moci ve volbách koncem tohoto roku. Mnoho dalších regionálních vůdců zvolených v této levicové vlně, jako je Andrés Manuel López Obrador z Mexika, Gabriel Boric z Chile, Pedro Castillo z Peru a Lucho Arce z Bolívie, rovněž poslalo vzkazy oslavující Petrovo vítězství.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele