Film spisovatele a scénáristy Josefa Urbana, Tenkrát v ráji, svým dějem potvrzuje velikost a hloubku Böllovy myšlenky, jako by ji transformoval do osudu lidí nechtěně vržených v soukolí válečné mašinerie II. světové války.

Mohli bychom říct, že se jedná o třetí autorovo dílo v lineárním pokračování dvou předešlých: Habermannova mlýna a Sedmi dnů hříchu ... ta také přibližují osudy lidí ve vypjatých konfliktech války. Ale film Tenkrát v ráji je jiný. Je převyprávěním skutečného příběhu horolezce Josefa Smítka.. Autorská licence mu dovoluje nadčasové zobecnění krásy života, jak ji sám běžný život přináší v onom osudovém oblouku narození, života a  smrti.

Děj filmu, rámovaný překrásnou krajinou Českého ráje a jeho skalních měst, přibližuje ve vypjatých horolezeckých scénách přátelství německých a českých horolezců, kteří jsou mladí, bezstarostní, a svazuje je kamarádství jednoho lana, mnoha výstupů a odhodlání vždy pomoci svému spolulezci. Jakoby tušená, doslova z dálky, se přibližuje hrozba nacistického Německa, kterou ale mladí lidé neberou příliž vážně. Někde je, ale není zde a mezi nimi. O to hroznější je poznání, když i mezi ně vstoupí. Rozdělí je, a aniž by si to kdy dovedli představit, náhle vymezí teritoria o kterých doposud ani neuvažovali: německé a české. Nyní stojí, díky dějinným okamžikům, každý někde jinde. A jejich přátelství je příliž mladé a křehké, aby vydrželo. Němečtí horolezci jsou odvedení na frontu, čeští jsou posláni na práci do Říše.

Přichází okamžik, kdy jedni i druzí začínají chápat, že přišla válka, že je neodmyslitelně zde a každý se s ní musí vyrovnat po svém.

Před očima diváků Vavřinec Hradilek, Vica Kerekeš, Petr Šmíd, Jurgen Heinrich, Simona Stašová, Miroslav Etzler, Pavel Rimský, Ondřej Havelka a další vyprávějí skutečný válečný příběh, bez velkých hrdinských atributů, prostě jen a jen lidský.

Proti nyní již neodmyslitelné tragedii běsnícího německého fašismu, s vynikající autorskou hudbou a textem písně od Radúzy,jsou postaveny hodnoty běžného života, které vždy a všude jakoukoli tragedii převyšují a přeživším dávají naději budoucího dobrého a spravedlivého osudu.

Tak je to i ve filmovém příběhu Josefa Urbana Tenkrát v ráji, který je o ryzím přátelství, odvaze, čestnosti a mladistvé pravdě, která vždy se statečností nese nádech bezstarostného fantafonství.

Válka zničila životy milionů lidí, Josefa Urbana vybral z těchto milionů osudy několik, aby na nich dokumentoval nesmyslnost jakékoli války, protože ta vždycky zabíjí.

Osudy jeho hrdinů přerůstají v tolik v současné době potřebné poselství ukazující onu nesmrtelnost života člověka v jeho každodenním bytí.

Chtělo by se dodat, jen jako pár slov,  na zahnání smutku nad osudy hrdinů filmu ono známé „ Koho bohové milují, ten umírá mlád.“

Ale pak bychom museli dodat: “ Život dává jen Bůh, ale bere ho kdejaká svoloč“.

A tak se film Josefa Urbana řadí mezi mimořádné snímky současné kinematografie, které nejsou jen na sebe navazujícími akčními scénami, ale ukazují, co vše dokáží udělat s lidskými osudy dějinné střety zápasu dobra a zla. A pro každého diváka zůstává ta věčná otázka: „Na které straně stát?“

František Mareš