Už před rokem označil egyptský soud hnutí za skupinu, která terorismus podporuje, a zakázal mu působení v Egyptě. Teď je zařadil i na teroristický seznam, na němž už rok figuruje také jeho mateřské Muslimské bratrstvo. 

Prezident Abd al-Fattáh Sísí považuje Hamás za hrozbu národní bezpečnosti a od svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího v létě 2013 jej důsledně pronásleduje. 

Egyptské bezpečnostní složky obviňují Hamás z podílu na útocích na vojáky na Sinajském poloostrově, z podpory tamějších teroristů, pašování zbraní a ukrývání hledaných muslimských bratrů. Řadu Palestinců z Gazy také v Egyptě zadržely a několik je jich souzeno v procesu s Mursím. 

Káhira celé pásmo stále víc izoluje – přechod v Rafáhu je většinu roku zavřený, vojáci zničili skoro 1900 pašovacích tunelů a budují kilometr širokou pohraniční nárazníkovou zónu. 

Prohlášení Hamásu za teroristickou organizaci přišlo dva dny po čtvrtečním několikanásobném útoku na Sinaji, při němž zahynulo skoro 40 lidí. 

Přihlásila se k němu džihádistická skupina Ansár bajt al-maqdis, která se vloni po přísaze věrnosti Islámskému státu přejmenovala na „Stát Sinaj“, ale podle egyptského soudu se na něm podílel i Hamás. 

Soud také konstatoval, že se hnutí odchýlilo od svého původního cíle, tedy boje proti Izraeli, a ohrožuje i bezpečnost Egypta. 

Bývalý gazanský premiér Ismaíl Haníja na verdikt reagoval prohlášením, že hnutí už nebude Egypt respektovat jako prostředníka jednání s Izraelem. 

To Káhiru jistě příliš neranilo – Hamás si jen zavřel cestu k možným, i když nepravděpodobným izraelským ústupkům, jež mohly z případného jednání vzejít. Egypt k němu ale beztak nejevil ochotu. 

Verdikt soudu je bezprecedentní krok, třebaže se týká pouze ozbrojeného křídla Hamásu Izzadín Kásam. Káhira jako první prolomila jednotnou frontu arabských zemí, které Hamás vidí jako „organizaci protiizraelského odboje“. 

Sísí dal jasně najevo, že palestinskou kauzu podporuje, jen pokud neohrožuje bezpečnost jeho země. Zařazení Hamásu na teroristický seznam teď může znamenat, že jakákoli pomoc poskytnutá Gaze může být považována za podporu terorismu. 

Už před rozhodnutím egyptského soudu navíc oznámila OSN, že zastavuje rekonstrukci Gazy zničené v letní válce s Izraelem, neboť vyčerpala finanční prostředky. 

Mezinárodní dárci poslali místo slíbených 5,4 miliardy dolarů jen necelých 100 milionů. OSN je rozdělila mezi 66.000 Gazanů, ale další peníze nepřicházejí. 

Palestinci na oznámení reagovali útokem na sídlo organizace UNESCO v Gaze a značně je poničili. 

Zahraničním dárcům se však nelze divit. Hamás už ani nepředstírá, že je členem vlády národní jednoty s Fatahem předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse, čímž mezinárodní společenství pomoc podmiňovalo. 

Samospráva odmítla hradit platy zaměstnanců Hamásu, ani se nepodílí na rekonstrukci pásma, protože Hamás se vlády nad Gazou nikdy nevzdal. Začátkem ledna oznámila, že proto na opravy nemůže dohlížet, a Hamás vzápětí prohlásil, že se už na společném kabinetu nepodílí. 

V Gaze mu také roste konkurence v podobě sílící přítomnosti Islámského státu. Hamás ji vždycky popíral, ale nedávná demonstrace zorganizovaná džihádisty proti karikaturám proroka Mohameda ve francouzském týdeníku Charlie Hebdo ukázala celému světu, že lhal. 

Zahraniční média přinesla fotografie útoku stoupenců Islámského státu s jeho černými prapory na francouzské kulturní středisko v Gaze, jehož zaměstnancům vyhrožovali smrtí a pálili francouzské vlajky. 

Hamás na přibývající problémy reaguje po svém – stupňuje přípravy na další kolo války s Izraelem. Opravuje útočné tunely, vyvíjí a testuje nové typy raket a cvičí palestinskou mládež – nedávno oznámil, že jeho lednový vojenský výcvik absolvovalo na 15.000 bojechtivých mladíků. 

Zahraniční dárci tak mají hned několik dalších důvodů, proč slíbené peníze do Gazy neposlat.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.