O Vánocích před sto lety, v roce 1920, vyšlo v Lidových novinách "Vánoční kázání" ministra financí profesora Karla Engliše.

Ostrý je rozdíl mezi přístupem ke státní kase za první republiky oproti dnešku. Tehdy byl ministr financí hlídací pes, který dbal na rovnováhu a hospodárnost, dnes hraje hlavní roli v pohádce "oslíčku, otřes se":

„Příznačné je pro tohoto ministra, že intenzita jeho práce je úměrná nevoli obyvatelstva. A když jsem nedávno cestou do Brna usínaje řekl, že je mi každá hodina spánku drahou, řekl Dr. Jaroslav Stránský, že je dobře, protože přijde občanům každá hodina mého bdění draho. Těžký je úřad, který ukládá dělati všem zle. Všemi nenáviděn musí se ministr financí plésti do všech věcí, ať už jde o zásobování nebo o uhlí, o fond na umělá hnojiva či podporu divadlům, zkrátka do všeho.

(...)

Když jsem přijel na podzim do svého rodiště, tázal se vážně jeden muž z lidu: „Je to ten člověk, co dělá tu drahotu“? (Dr. Stránský mě hájil, že sice dělám drahoty při vydáních, ale drahotu ne.)“

Za Englišovy první republiky ještě také bylo snahou udržovat vyrovnaný státní rozpočet...

„jest těžko vydávati více nežli činí příjmy. Více mohou vydávati nežli přijímají jen v těch zemích, kde by mohl být tím nejlepším mistrem financí faktor tiskárny státovek.“

...a to i když také tehdy bylo už mnoho idealistů s nataženou rukou, vždy připravenou k žebrání:

„Ale mám ještě i jinou rovnováhu, a to mezi výdaji státními na straně jedné a nosností obyvatelstva na straně druhé, mezi veřejnou a soukromou spotřebu. Nemůžeme najednou uskutečniti všechny ideály kulturní, technické, dopravní, sociální atd., poněvadž na to nestačí naše výrobní síly.“

Englišova závěrečná slova pak platí zejména v předvečer volebního roku:

„Demokracie má v sobě nebezpečný prvek rozkladu pro stát a je přímo rozkladnou, začne-i býti demagogií. Státní politika se nemůže vždy líbiti voličům, aspoň ne hned. Aby se jim časem líbila, k tomu je třeba smyslu pro pravdu, i když ji nehájí veliký počet, odvahy a sebezapření. Blaze státu, kde i voličové dělají politiku státní.“