Horníci jsou pro Bakalu zajímaví, dokud z jejich práce bohatne. Doplácet na ně nemá zapotřebí. Když už se rozhodne někoho sponzorovat, upřednostňuje před černými upocenými havíři politické strany. Naposledy to byly ODS, TOP-09 a Věci veřejné. Je-li pak pan Bakala ochoten na někom prodělávat, budou to spíše novináři v jeho médiích, než horníci v jeho dole, anebo nájemníci v jeho bytech.  

Horníci mají smůlu a to rovnou dvojnásobnou. Nepomůže jim Bakala, protože ho jako kapitalistu logicky zajímá pouze vlastní zisk. Nepomůže jim ale ani stát, protože nejsou státními zaměstnanci. Právě proto, aby jim nemusel pomáhat, je stát i s uhlím prodal Bakalovi.  

Co se aktuálně děje kolem OKD není jenom téma pro ekonomy, kteří mudrují nad vývojem cen surovin a pohybem kurzů na burzách. Nyní je také pravá chvíle k diskusi o takzvané společenské odpovědnosti firem, neboli ochotě boháčů zohledňovat v honbě za ziskem i sociální či ekologické aspekty jejich byznysu.  

Zkušenost s Bakalou dává za pravdu těm, kdo na společenskou odpovědnost firem nevěří. I obyčejnému havíři bez vysokoškolského titulu je jasné, že zatímco my se Bakalovi hodíme, nám je Bakala k ničemu. Není z něj společenský užitek. V rovnici o privatizaci zisků a socializaci nákladů jsou role jasně rozděleny. Bakala je zde od toho, aby vydělával peníze, státu přísluší vyplacení podpor horníkům, které už Bakala nepotřebuje. Tak to končí, když politici místo na rozum vsadí na ideologii. Místo osvíceného uhlobarona zde mají rozzuřené horníky.