Možná nejde ani tak o varování před radikálními islamisty, před kterým varuje kde kdo, jako spíše o originální pojmenování této hrozby dobře zapamatovatelným slovním spojením. Holocaust zní děsivě a superholocaust by tedy mělo být něco ještě děsivějšího, než čirý děs.

Recidiva, před kterou varuje Miloš Zeman, by podle něj mohla zahrnout ne šest milionů Židů, ale příslušníky celé řady vyznání, ateisty a dokonce i muslimy. Proto by podle něj mělo mezinárodní společenství již v zárodku eliminovat tuto hrozbu hrubou silou.

První, co člověka v této souvislosti napadne je, že pokud je Islámský stát takovou děsivou hrozbou, neměli bychom ho asi vyzbrojovat moderními americkými zbraněmi a neměli bychom jej ekonomicky podporovat nakupováním jeho ropy.

Za druhé se nabízí spojit se proti radikálním islamistům s těmi mírumilovnými muslimy, kteří jsou ohroženi spolu s námi.

A do třetice analyzovat, kde všude jsme to my, kdo radikalizuje radikály přiléváním oleje do ohně, a zda se tak v některých případech neděje záměrně ze zištných důvodů (třeba kvůli ropě).

Bombardovat výcvikové tábory radikálů je zajímavý nápad, ale efektivnější by určitě bylo, kdybychom radikály nevycvičovali.

Ukazuje se, že najít jednoduchá řešení složitých problémů lze obtížně, pokud problémy, které chceme řešit, sami vytváříme.

Zmatení jazyků dospělo tak daleko, že si velká část světa klade otázku, zda to nejsme my, země sdružené v NATO, kdo chystá zbytku světa superholocaust jako trest za to, že nesdílí naše konzumně demokratické hodnoty.

Asi bychom si měli dávat pozor na to, že po mafiánsku nabízet něco, co nelze odmítnout, funguje pouze potud, pokud to doopravdy nelze odmítnout. To čím jsme ohroženi ze všeho nejvíc, je absence hodnot, které by nás činily přitažlivými a které by nám stálo za to i za cenu obětí bránit. Cosi nám říká, že růst HD takovou hodnotou není.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.