CO MŮŽE VLASTNĚ DĚLAT ČESKÁ VLÁDA S VYSOKÝMI CENAMI ENERGIÍ
Hlavním evropským tématem dneška je, jestli Rusko obnoví po plánované desetidenní údržbové odstávce plynovodu Nord Stream 1 dodávky do evropských zemí. Od toho se budou odvíjet nejen strategická rozhodnutí politiků, ale i ceny energií.

ODSTÁVKA NORD STREAMU 1 byla v červenci i v minulosti pravidelnou záležitostí. Jenže výhrůžky Ruska o možném přerušení dodávek v reakci na to, jak Západ reaguje na válku na Ukrajině, mění situaci. Navíc když už od začátku dubna neproudí do Německa žádná surovina plynovodem Jamal, jenž vede přes Polsko. Zbývají tak pouze dvě další cesty, a to ukrajinské tranzitní plynovody (ty ale dodávají plyn pouze do některých zemí EU) a Turkstream (vede z Ruska do Turecka a pak do Bulharska, ale zvládá pouze necelých 20 procent objemu Nord Streamu).
Co to znamená, a jak by se tedy mohly vyvíjet ceny, pokud se situace dál zkomplikuje? V médiích nyní hojně vystupuje jako "energetický expert” Vladimír Štěpán

Skutečnost: Ing. Štěpán více než 40 let nakupuje zemní plyn a připravuje kontrakty nejen pro Českou republiku, ale pro mnoho evropských i mimoevropských států. Mezinárodní arbitrážní dvory si ho zvou jako experta k arbitrážím v oblasti plynárenství. Pokud ho nějaký „novinář“ zlehčuje jako experta, svědčí to spíše o úrovni tohoto „novináře“  

Jeho analýzy jsou nicméně směsicí výmyslů a polopravd. V nedávném rozhovoru pro Deník. cz například tvrdí, že se vysoké ceny plynu daly omezit, neboť Česká republika jako jediná země nemá napřímo smlouvu s ruským Gazpromem. "Kdybychom ji měli, dostávali bychom plyn třikrát levněji než na burze," říká. Jak je to ve skutečnosti?

NEVEŘEJNÉ SMLOUVY
Smlouvy s Gazpromem jsou neveřejné, a Štěpán tudíž nemůže znát cenu kontraktu. Ani nemůže vědět, jaké jiné případné závazky, o které se hrálo při stanovení konečné ceny, byly součástí dvoustranné smlouvy. 

Skutečnost: Ing. Štěpán velkou část těch kontraktů přímo připravoval či na nich spolupracoval a stále s ním, jako mezinárodně uznávaným expertem, zahraniční plynárenské firmy i regulační úřady konzultují. Nebyl problém, aby si to novinář, který by chtěl napsat objektivní článek, lehce zjistil. 

Příkladem může být ruský Rosatom, který má postavit v Maďarsku jadernou elektrárnu Paks, a to bez vypsání veřejné soutěže. Případně jak se v kontraktu s Německem odrazil nakonec zrušený záměr na vybudování plynovodu Nord Stream II. 

Skutečnost: U plynovodu Nord Stream 2 se nejedná o zrušený záměr, ale o kompletně dostavěný a plně provozuschopný plynovod, navíc již napuštěný zemním plynem, který je schopen ihned dodávat do Německa ročně 55 miliard m3 (pro ilustraci spotřeba ČR v roce 2021 byla 9,4 mld.m3). A pokud by Německo, zejména na nátlak USA, neporušilo mezinárodní smlouvy a neblokovalo provoz Nord Stream 2, nemělo by dnes problém s technologickou odstávkou plynovodu Nord Stream 1.  

Potíže s dodávkami, které dnes Německo z Ruska aktuálně má, včetně vážných úvah o omezování odběru, navíc ukazují, že ani dlouhodobá smlouva s Gazpromem nic neznamená, pokud se Moskva rozhodne přiškrtit kohouty. Padá tak další Štěpánův argument, že česká vláda mohla v Německu dohodnout dodatečné dodávky z Německa, jež přece smlouvu s Gazpromem má. 

Skutečnost: Při minulých technologických odstávkách plynovodu Nord Stream 1 se zásobování Německa řešilo zvýšenými dodávkami přes plynovod Jamal, kterým většinou proudil na Západ ruský  zemní plyn, dodávaný nad uzavřené kontrakty a prodávaný na burzách. Nyní Polsko zcela vytěsnilo Gazprom z plynovodu Jamal a ruský zemní plyn proudí tímto plynovodem z Německa na Východ do Polska. Dále se při odstávkách Nord Stream 1 více využíval tranzit přes Ukrajinu, Slovensko a ČR, kde nyní Ukrajina o více než 1/3 omezila tranzit uzavřením ukrajinské kompresní stanice Sochranovka na plynovodu Sojuz.  

PLYN NA BURZE
Je rovněž otázka, jaká by byla při současných světových cenách plynu konkrétní cena plynu podle dlouhodobého kontraktu, pokud by měl být uzavřen nyní. 

Skutečnost: Ing. Štěpán dlouhodobě upozorňuje na nutnost kontraktu a již několik let varuje před nárůstem cen. 

Není totiž vyloučeno, že během několika let by cena na spotových trzích poklesla pod možné smluvní ceny ze současnosti. Protože v nejvíce liberalizovaném trhu s energetikou, který u nás je z celé Evropské unie, by nebyla vláda schopna donutit obchodníky, aby takový plyn kupovali, a tak by musela cenový rozdíl dorovnávat takovým firmám ze státního rozpočtu.
Současné ceny by se tak přelily do dlouhodobých dotací, které by nakonec stejně museli zaplatit všichni občané na splátkách veřejného dluhu. Ostatně, současné silné angažmá České republiky na Ukrajině (třeba v dodávkách zbraní) alternativu dlouhodobého kontraktu s Ruskem činí naprosto iluzorní. 

Skutečnost: Česká republika, na rozdíl od české vlády, není ve válce a Ing. Štěpán dávno před konfliktem na Ukrajině nabízel uzavření kontraktu, podobného, jako mají Němci, Maďaři a další evropské státy. Tuto možnost opakovaně nabízí i nyní, nelze pochopit z čeho vychází „novinář“ ve svých tvrzeních.  

Je pak otázkou, zda by byly v nějaké krátké době schopny vykrýt tuzemskou spotřebu země, jako je Katar, Omán, Norsko, Izrael či jiný eventuální dodavatel plynu, když dnes panuje velký převis poptávky nad nabídkou. EU navíc celou dobu tlačila členské státy, aby kupovaly plyn na burze a neuzavíraly dlouhodobé kontrakty, což byl i důvod, proč před lety Sobotkova vláda neobnovila dvacetiletý kontrakt s Norskem, který v roce 1997 uzavřel Václav Klaus.

Skutečnost: Ano, politicky byla poptávka po diverzifikaci. Proto byla uzavřena smlouva se Statoilem, která ale byla uzavřena s dodávkou „na ložisku“, tj. v Norsku. Vzhledem k vyšší ceně o cca 10-15% oproti ruskému zemnímu plynu a tranzitním nákladům přes Norsko a Německo, dalších +10-15% navíc, stála celá záležitost „diverzifikace“ těch nasmlouvaných 3 mld. m3 české spotřebitele každoročně mnoho miliard Kč navíc. Pokud si dobře pamatuji, ředitel Severočeské plynárenské se tehdy bál, co může norský zemní plyn s vyšší výhřevností způsobit u citlivých spotřebitelů (sklárny, apod.). Až skutečnost, že existovala dohoda, že norský zemní plyn si spotřebují Němci v bývalém Západním Německu a do ČR dodají místo toho 3 mld. m3 ruského zemního plynu, uklidnila všechny strany a ČR nikdy žádný norský plyn nemuselo odebírat.   

ŠPATNÉ REGULACE
Další otázkou je, zda by se nasmlouvané objemy podařilo vůbec využít. Evropské orgány chtějí ukončit vytápění plynem do roku 2040, a tak do té doby budou muset skončit činnost všechny teplárny a plynové elektrány. Ty, které budou v mezidobí dosluhovat, už nebude mít vlastník chuť obnovovat a prodlužovat jejich činnost, protože by se investice do nich nevyplatila. Obdobně zavádějící je i další tvrzení, že zásobníky provozují soukromé společnosti, což má být další důvod, abychom se zabezpečili dvoustranným kontraktem. 

Skutečnost: Podzemní zásobníky opravdu provozují soukromé subjekty a jsou potřeba v každém případě, protože vyrovnávají letní (v červenci cca 300-400 mil. m3) a zimní spotřeby (v lednu 1.100 – 1.200 mil. m3). Ing. Štěpán opakovaně veřejně tvrdí, že podzemní zásobníky (POZA) jsou základní strategická pojistka energetické bezpečnosti ČR a že budou potřeba i v případě, až se podaří (za několik let) dodat do ČR LNG.

Zásobníky dnes v Česku patří RWE Gas Storage. 

Skutečnost: Z celkem 8 POZA vlastní 6 POZA společnost RWE.

 I když se jedná o soukromou společnost, je každý vlastník pouhým skladníkem. Kapacitu si tam může zajistit kterýkoli odběratel. Problém s jejich nenaplněním z uplynulé zimy spočíval v tom, že si kapacitu v zásobnících u nás i v západní Evropě rezervoval právě ruský Gazprom, ale nakonec je nenaplnil. 

Skutečnost: V roce 2021 RWE mělo svých 6 POZA naplněno z 89,5% svých kapacit (tj. uskladněno 2,4 mld. m3), Moravské naftové doly mají 1 POZA, který byl zaplněn z 81% své kapacity (tj. uskladněno 0,26 mld.m3) a v 1 POZA společnosti Moravia GS, kde má Gazprom podíl, bylo uskladněno 0,23 ml.m3, což je 54,5% kapacity tohoto POZA. 

Možná to byl strategický záměr Rusů, jak dostat Evropu pod tlak a zvýšit ceny. Aby k tomu nemohlo docházet, přijal Parlament před měsícem zákon, podle kterého, pokud obchodník kapacity nenaplní, je rezervace včetně zaplaceného poplatku zrušena a kapacita nabídnuta dalším obchodníkům.

KOTLE ZŮSTÁVAJÍ 

Vladimír Štěpán je také zastáncem regulace ceny elektřiny, jak se to děje například na Slovensku nebo ve Francii. Z makroekonomického pohledu je špatná každá cenová regulace, protože vytváří jiné cenové distorze. I kdyby se na to dalo logicky namítnout, že přeregulovaný trh už žádné relevantní cenové informace neposkytuje, jsou zde i praktické námitky.
Nikdo nemůže donutit soukromého obchodníka, případně polostátního, kterým je ČEZ, prodávat za regulovanou cenu. 

Skutečnost: Ing. Štěpán prosazuje stejnou cestu dohody, jakou uzavřely Slovenské elektrárny (SE - slovenská obdoba ČEZ) se Slovenskou republikou, která vlastní v SE 30% akciový podíl. Jednalo se o vládní návrh zákona na zdanění nadměrných zisků z výroby elektřiny v jaderných elektrárnách, kterým měl být neúnosně vysoký zisk zdaněn 50% ,a to každý měsíc. V podstatě stejná situace jako je v případě spol. ČEZ, ve které ČR vlastní téměř 70% akcií, kde ale tvrdí premiér Fiala, že na nepřiměřený zisk (více než 3.500% při výrobní ceně 0,25 Kč/kWh prodejní cena na pražské burze 8,80 Kč/kWh) mají ze zákona minoritní akcionáři nárok. Ing. Štěpán opakovaně navrhuje slovenskou cestu, kde během 3 týdnů došlo k dohodě mezi SE, SR a ÚRSO (slovenská obdoba ERÚ) a SE dodávají elektřinu pro domácnosti za 62,- Euro/MWh (což představuje cca 1,10 Kč/kWh), v ČR by tento postup znamenal omezení zisku ČEZ z elektřiny z jádra na „pouhých“ 440%. 

Buď zkrachuje, což právě hrozí francouzskému energetickému gigantu EdF. Štěpán přitom dává Francii jako příklad úspěšně regulovaných cen.
Anebo odejde z tuzemského trhu tam, kde bude dosahovat vyšších zisků. Stát by tak musel rozdíl mezi tržní a regulovanou cenu dorovnávat obchodníkům ze státního rozpočtu. To se ostatně bude týkat i regulovaného tarifu, který nyní vláda zpracovává. 

Skutečnost: Návrhy Ing. Štěpána z pracovní skupiny „Energie není luxusní zboží“ založené při Institutu Aleny Vitáskové na použití „slovenské cesty“ naopak šetří státní rozpočet i rozpočty jednotlivých domácností a jednotlivých firem a při zachování 400% a většího zisku výrobců neohrožují finanční situaci těchto výrobců.  

Kardinální otázkou tak je, co vůbec může vláda v současnosti dělat. Vedle zvýhodněného tarifu budou domácnostem odpuštěny poplatky na obnovitelné zdroje energie (OZE), ale to rovněž přinese další zátěž pro státní rozpočet. V EU alespoň česká vláda vyjednala o 30 procent víc emisních povolenek pro teplárenství, v běhu jsou dále návrhy zákonů, které by pozastavily odstavení kotlů na hnědé uhlí u tepláren. Vláda již posunula životnost kotlů na hnědé uhlí v domácnostech. Jedná se rovněž o pozastavení dalších zpřísňujících emisních limitů. Neustálé zvyšování je rovněž jedním z významných faktorů růstu cen, protože instalaci úspornějších technologií pochopitelně výrobci promítají do nákladů.

VYTÁPĚNÍ MAZUTEM?
Nad rámec toho by se česká vláda mohla vykašlat na celý Green Deal, oživit a podpořit těžbu hnědého uhlí a výrobu tepla z něj. Ostatně "zelenou" dočasnému návratu k uhlí dal aktuálně i první místopředseda Evropské komise a hlavní evropský zelený ideolog Frans Timmermans.
Fialova vláda se může inspirovat v Německu či Rakousku, kde dochází ke spuštění již odstavených hnědouhelných elektráren. Otázkou je rovněž možnost průzkumu nalezišť frakovacího plynu na našem území, jak navrhuje Hospodářská komora, či pokračování v opcích a účasti na výstavbě plynových terminálů na stlačený plyn.
Do hry vstupuje i případně vybudování infrastruktury a technologií na vytápění mazutem, lehkými topnými oleji a svítiplynem, kde by stačilo vyměnit jenom hořáky, což ale naráží na problémy se stavebním zákonem. To vše, i pokud by se to podařilo realizovat, bude mít ale pouze střednědobé až dlouhodobé dopady. S aktuálními cenami při současném velkém hladu po energiích kvůli covidovým restrikcím v minulých letech a ruské agresi na Ukrajině se ale nic moc fakticky nestane. 

Skutečnost: Nesmyslné ceny elektřiny a zemního plynu, které v roce 2021, dávno před vznikem konfliktu na Ukrajině (24. 2. 2022), vznikly na základě všech nesmyslných opatření a politických tlaků z Bruselu, lze řešit. A vláda premiéra Fialy má od svého samého jmenování (17.12.2021)  v ruce všechny nástroje k řešení energetické krize, vše bez miliardových nároků na státní rozpočet, a tedy i bez inflace v České republice. Proč je nevyužila a naopak činí všechny kroky na stálé zvyšování cen elektřiny, plynu a zvyšování inflace, to je zásadní otázka (to be or not to be?)??

Závěrečná poznámka Ivana Noveského: Je samozřejmě otázkou, kdo a jak inicioval nesmyslný článek s cílem znevážit odborné názory a návrhy Ing. Štěpána. Zjevně někdo, komu vadí, že by státní rozpočet ČR a spotřebitelé v ČR mohli ušetřit desítky miliard Kč, které již má někdo nachystané k odklonění. Přesně stejné metody používání „novinářů“ na dehonestaci své osoby si ostatně i Ivan Noveský několikrát vyzkoušel „na vlastní kůži“. Vždy, když stovky milionů, které již někdo měl pečlivě předem rozdělené mezi své spolustraníky, Ivan Noveský nasměroval do státní pokladny, nastalo novinářské peklo. Typickým příkladem byl případ, kdy stát získal při výměně budov navíc zámeček Veleslavín a určitá skupina tak přišla o více než 110 mil. Kč….